Capgemini World Wealth Report 2019: Majetek nejbohatších se po sedmi letech růstu snížil, jejich důvěra ve wealth manažery přesto zůstává vysoká

Již devátým rokem společnost Capgemini mapuje vývoj majetku bohatých investorů v rámci svého World Wealth Reportu 2019. Po dlouhých sedmi letech růstu majetku skupiny obyvatelstva označovaných jako high net worth individuals (HNWI / dolaroví milionáři) došlo v roce 2018 k jejich poklesu jejich majetku o 3 %. Převážně kvůli propadu na trzích v regionu Asie-Pacifik (zejména Čína) se snížil majetek dolarových milionářů na celém světě o 2 biliony dolarů. I přes zmíněný propad a současné volatilní ekonomické prostředí je důvěra HNWI v jejich wealth manažery stále vysoká. Přesto, že wealth management společnosti dokázaly udržet vysokou míru důvěry a spokojenosti zákazníků, dolaroví milionáři i přes neustálou digitalizaci finančního sektoru od svých poradců stále vyžadují osobní přístup. Osobní přístup a efektivní využívání next-gen technologií jsou klíčem ke zlepšení výkonosti těchto společností a povede ke zvýšení přidané hodnoty poskytovaných služeb.

Dolaroví milionáři si poprvé za sedm let pohoršili

Movití investoři často využívají služby poradců, kteří jim radí v případě zhodnocení jejich volný finančních prostředků. V tomto případě se jedná o poradenství v oblasti správy majetku (v reportu označeno jako wealth management[1]). Kvůli zpomalujícím ekonomikám v klíčových regionech a propadům na akciových trzích došlo poprvé za několik let k poklesu populace „dolarových milionářů“ a jejich majetku. Počet dolarových milionářů po 7 letech meziročně poklesl o 0,3 % a jejich jmění se snížilo o 3 % (2 biliony dolarů v absolutním vyjádření). Hnacím motorem poklesu byl zejména region označovaný jako Asie-Pacifik, který meziročně ztratil 1,7 %. Počet dolarových milionářů v Evropě se snížil o 0,5 % a v Africe o 0,7 %. Na druhou stranu, počet dolarových milionářů vzrostl v Latinské Americe (1,9 %), na Středním východě (5,8 %) a v Severní Americe (0,4 %). Když se podíváme na čtyři nejúspěšnější trhy (USA, Japonsko, Německo a Čína), tamní rezidenti tvořili více než 61 % veškeré populace dolarových milionářů na světě.

Po zářivém roku 2017, kdy investoři vydělávali na akciových trzích, došlo v roce 2018 k jejich propadu o téměř 15 % (měřeno tržní kapitalizací). Na vině je vysoká volatilita na kapitálových trzích, světová ekonomika potýkající se s problémy, obchodní války mezi státy nebo stále více restriktivní monetární politika některých států. V rámci regionu Asie-Pacifik se jednalo dokonce o 24 %. Ten samý region se nejvíce podílel i na propadu celkového bohatství dolarových milionářů, kdy došlo k téměř 5% znehodnocení jejich jmění oproti roku 2017.  Čína se na tomto propadu v regionu podílela z více než 53 %, což z globálního hlediska činilo více než čtvrtinu celkového poklesu majetku dolarových milionářů (500 mld. dolarů v absolutních číslech). Majetek evropských dolarových milionářů se snížil o 3 %, v Africe o 7 %, v Latinské Americe o 3,6 % a v Severní Americe o 1,1 % (i přes zvýšení počtu dolarových milionářů v regionu). Světlou výjimkou je Střední východ, který se může chlubit růstem jmění dolarových milionářů ve výši 4,3 %.  Tento růst, vymykajícím se celosvětovému trendu, byl zapříčiněn stabilizujícím se cenám surové ropy a fiskálními a strukturálními reformami tamních vlád. Ty mají za cíl bojovat s potenciálním negativním vývojem ceny ropy, na které jsou státy Středního východu závislé. Jejich úspěšné provedení mělo za cíl stabilizaci ekonomik tamních států.

Nejbohatší utrpěli největší ztrátu, hotovost tvoří největší část portfolia

Kategorie dolarových milionářů označovaných jako ultra-HNWI[2] byla zasažena nejvíce. Jejich počet se meziročně snížil o 4 % a jejich majetek utrpělo ztrátu ve výši 6 %. Přesto, že ultra-HNWI představují cca 1 % populace dolarových milionářů, jejich ztráta představovala přibližně 75 % veškeré ztráty všech dolarových milionářů. Přesto, že je Latinská Amerika relativně malým trhem co do počtu dolarových milionářů, její rezidenti mají největší podíl na bohatství kategorie ultra-HNWI (28 %). Na druhou stranu, kategorie dolarových milionářů označovaná „milionář od vedle“[3], tvořící téměř 90 % veškeré populace dolarových milionářů, byla zasažena ze všech nejméně. Jejich jmění utrpěla ztrátu méně něž půl procenta.

Peníze a peněžní ekvivalenty nově s 28 % tvoří největší podíl na majetku dolarových milionářů (nárůst o 1 % oproti minulému roku). Peníze a peněžní ekvivalenty předběhly dříve dominantní investice do vlastního kapitálu veřejně obchodovatelných společností, které nyní tvoří 26 % majetku dolarových milionářů (meziroční pokles o 5 %). Snížení podílu investic do vlastního kapitálu společností je způsobeno zejména zvyšující se volatilitou na akciových trzích, kdy investoři (primárně z regionu Asie-Pacifik) stále vice investují do alternativních investičních produktů[4]. Podíl alternativní investic na majetku dolarových milionářů meziročně vzrostl o čtyři procentní body na 13 %, kdy převládaly investice do startupů a rychle rostoucích malých firem.

Důvěra dolarových milionářů ve své poradce stále zůstává vysoká

Míra důvěry dolarových milionářů v jejich wealth manažery a wealth management firmy zůstává, i přes volatilní ekonomické prostředí stále vysoká. V případě wealth managerů v prvním kvartálu roku 2019 se jedná o spokojenost 79 % všech dotázaných (oproti 78 % v Q1 2018) a důvěra v jejich wealth management společnost vzrostla o tři procentní body na 82 %. Nejvíce svým poradcům a jejich společnostem věří dolaroví milionáři v Severní Americe. O svých poradcích se pozitivně vyjádřilo 88 % dotázaných a v případě wealth management společností dokonce 91 %. Přetrvávající důvěra a spokojenost může být spojena s několikaletým obdobím růstu jejich investic. Dolaroví milionáři v Evropě vykazují podobné hodnoty jako celosvětový průměr, což znamená 78% důvěru v jejich primárního poradce a 79% důvěru v jejich wealth management společnost.

Vysoká míra důvěry a mírný růst v případě jejich spokojenosti má pozitivní vliv na motivaci klientů více komunikovat se svým wealth manažerem. Více než polovina dolarových milionářů po celém plánuje zvýšit míru svého zapojení do jednání se svým primárním poradcem. Tato skutečnost je dobrou příležitostí pro wealth management společnosti a jejich poradce (zejména v rychle rozvíjejících se trzích), jak lépe cílit na své klienty, poskytnout jim produkty a služby na míru a tím zvýšit jejich spokojenost ještě více. Z důvodu stále zvyšujícího se klientského očekávání a probíhajícím změnám ve finančním sektoru, musí wealth management společnosti přetvořit svou strategii. Kromě personalizace a zvýšení kvality poskytovaných služeb, musí poradci přetvořit i svou poplatkovou politiku. V případě poplatků kladou klienti důraz zejména na transparentnost. Přidaná hodnota poskytovaných služeb by spočívala v jejich personalizaci, která by měla týkat primárně řízení jejich investic a finančního plánování. Obě zmíněné oblasti jsou pro dolarové milionáře největší přidanou hodnotou služeb wealth managementu, odpovědělo Capgemini shodně 86 % dotázaných.

Kvalita poskytovaných služeb je nejdůležitějším kritériem pro výběr wealth management společnosti (91,2 %), následuje diverzifikace rizik (85,5 %), atraktivní poplatková struktura (84,2 %) a historický výkon poradenské společnosti v čase (84,1 %). Zejména poslední jmenované kritérium je hlavním důvodem pro přetrvávající důvěru dolarových milionářů v jejich poradce, kdy si užívali sedmiletého růstového období.

Next-gen technologie mohou pomoci wealth manažerům i jejich klientům

Wealth management společnosti čelí v současném ekosystému mnoha výzvám. Ať už se jedná o umělou inteligenci, metody pro pokročilou datovou analytiku, potenciální vstup BigTech[5] společností na trh s poradenstvím v rámci správy majetku (wealth management) nebo tlaky týkající se poplatků, zmíněné vlivy budou v příštích letech utvářet celý poradenský sektor. Nejen nové technologie jsou v dnešní digitální době v oblasti wealth managementu důležité. Výzkum společnosti Capgemini přišel se zjištěním, že společnosti umístěné mezi prvních 25 % společností s nejosobnějším přístupem ke klientům překonaly, v případě komparativní analýzy vybraných ukazatelů, společnosti umístěné mezi dolními 25 %. Wealth management společnosti s osobnějším přístupem mají větší šanci získat nové klienty do svého portfolia, o téměř 26 % větší šanci na doporučení a o 1,5 mil. dolarů vyšší zisk z poplatků z každé spravované miliardy klientských prostředků.

Poradenské společnosti mají stále velký prostor pro zlepšení, neboť pouze 44 % dotázaných je plně spokojeno s přístupem svých poradců. Hlavním důvodem nespokojenosti je dle dolarových milionářů chybějící emoční inteligence poradců (28 %), absence služeb s přidanou hodnotou (28 %) a nepostačující osobní kontakt s poradcem (30 %). Wealth management společnosti by měly svým poradcům poskytnout vhodné digitální nástroje a platformy pro vhodné finanční plánování, které by vedly ke zlepšení klientských vztahů a větší zákaznické spokojenosti. Sami klientští poradci zmínili absenci správných plánovacích nástrojů jako nedostatek, kterému samy wealth management společnosti nepřikládají velký význam.

Aby mohly poradenské firmy lépe reagovat na stále vyšší požadavky klientů, musí začít implementovat nově rozšiřující se technologie jako je umělá inteligence, digitální analytické nástroje nebo inteligentní automatizace. Tyto technologie se musí stát vitální součástí strategie poradenských firem, neboť jsou kritické pro jejich budoucí fungování. Celý finanční sektor prochází transformací, což v tomto případě znamená větší otevřenost a transparentnost, kdy v reakci musí i wealth management společnosti změnit svou strategii a případně změnit i své delivery modely.

Česká republika následuje globální trend

Přesto, že se tuzemské ekonomice daří a stále zažívá období růstu, populace dolarových milionářů se zde meziročně snížila o 1,3 % na 27,7 tisíc. I přes rostoucí reálný hrubý domácí produkt (3 %) a rostoucí ceny nemovitostí (1,3 %) se počet českých dolarových milionářů snížil více než v případě evropského (-0,5 %) i celosvětového průměru (-0,3 %). Největší negativní vliv na populaci dolarových milionářů měl pokles tržní kapitalizace českých společností (-9,0 % oproti roku 2017) a pokles národních úspor 27,2 % na 26,4 % HDP. Hlavními silami snižujícími tržní kapitalizaci jsou přetrvávající nejistota z probíhajícího Brexitu, zpomalení výkonu globálních ekonomik a zvyšující se úrokové sazby v USA. Po raketovém růstu v roce 2017, kdy tržní kapitalizace vzrostla o 30 %, se může jednat o návrat trhu zpět do normálu. Data o vývoji jmění českých dolarových milionářů nejsou k dispozici.

Celý report naleznete ke stažení na adrese https://worldwealthreport.com/resources/world-wealth-report-2019/

[1] Většinou se jedná o speciální útvary divizí bank pro privátní bankovnictví nebo specializované poradenské firmy.

[2] Dolaroví milionáři s investovatelnými prostředky většími než 30 mil. dolarů.

[3] Dolaroví milionáři s investovatelnými prostředky od 1 mil. do 5 mil. dolarů.

[4] Do alternativních investičních produktů Capgemini zahrnuje strukturované investice, hedgeové fondy, deriváty, FOREX, komodity a investice do vlastního kapitálu soukromých společností.

[5] Velké technologické společnosti jako Apple, Amazon, Google, Facebook nebo Alibaba.

Capgemini World Retail Banking Report 2018: O digitální transformaci a nové konkurenci v bankovním sektoru

V dnešní technologicky orientované době musí banky reagovat na nové trendy a zefektivnit svou operativu, aby byly schopné ustát konkurenční boj. Hlavní oblastí jejich zájmů by měla být digitální transformace a zlepšení zákaznické zkušenosti (označováno anglickým „customer experience“ nebo zkráceně CX), zejména kvůli rostoucím očekáváním zákazníků, kteří mají díky saturaci bankovního sektoru širokou možnost volby. Propast mezi zákaznickou spokojeností v bankovním sektoru a ostatních sektorech se bankám daří pomalu zmenšovat díky investicím do nových technologií. Vstupem BigTech společností (společnosti jako Amazon, Facebook, Google nebo Alibaba) a tzv. „digitálních bank[1]“ na trh, vzniká bankám nová konkurence. Zmíněné společnosti vynikají svým agilním přístupem k digitalizaci a zaměřením se na zákazníka. Stejně agilní přístup by měli adaptovat i banky, které mohou získat konkurenční výhodu i díky spolupráce s FinTech společnostmi (firmy propojující tradiční svět financí s novými technologiemi) a integrací jejich produktů do svých systémů.

Relativní nespokojenost bankovních klientů přetrvává

Přes veškeré investice do digitalizace a efektivity, 50 % dotázaných klientů bank nemá pozitivní zkušenost se svou bankou. Co se týče důležitosti komunikačních kanálů banky, pro téměř 62 % dotázaných hraje existence internetového bankovnictví velkou roli. V případě mobilního bankovnictví jeho důležitost zdůrazňuje pouhá polovina respondentů. Když se na mobilní bankovnictví podíváme z pohledu generace Y (populace v rozmezí 18 – 34 let) a „technicky zdatných“ bankovních klientů, pro více než 60 % zástupců obou skupin je mobilní aplikace banky důležitým prvkem.  Klienti jsou orientování na digitální bankovnictví, ale existence kamenných poboček je pro ně stále ještě klíčová. Jejich důležitost zdůrazňuje 60 % dotázaných respondentů.

Nová konkurence na trhu finančních služeb – mají se zavedené banky bát?

Jednou z největších oblastí finančního sektoru, která byla do nedávna doménou pouze bank, jsou platby. Do platebního businessu se vrhly společnosti jako Google, Apple nebo čínská Alibaba. Tyto společnosti, ať už přímo nebo nepřímo, ovlivňují trh mobilních peněženek, mobilních plateb nebo platebních karet. Podle 3/4 dotázaných manažerů bank byla oblast plateb ovlivněna novým bankovním ekosystémem a firmami v něm působícími. Jedná se o digitální banky, FinTech a Bigtech, které mění očekávání zákazníků a jejich kritiku tradičních bank. Činí tak nabídkou svých personalizovaných produktů založených na špičkových technologiích. Pokud si chtějí banky udržet své klienty, musí se vydat cestou spolupráce s technologickými společnostmi nebo nabízet personalizované produkty samostatně. Investice do nástrojů zlepšujících zákaznickou zkušenost a personalizace nabízených produktů a služeb je cesta k udržení si stávajících zákazníků a získání si jejich důvěry.

Nízkonákladové produkty budou cestou k úspěchu v případě akvizice nových klientů, kteří tak budou schopni jednoduše hospodařit se svými prostředky. Současný zákazník požaduje širokou škálu produktů a výtečnou zákaznickou zkušenost, včetně dobře vypadajícího prostředí bankovních aplikací a jejich intuitivního ovládání. Noví hráči na trhu by měli být bráni spíše jako příležitost pro spolupráci při vývoji produktů, rozšíření produktové nabídky již vytvořenými produkty nebo zlepšení stávajících produktů. V tom bankám pomohou technologie jako umělá inteligence, strojové učení, datová analýza nebo zařízení pro internet věcí (Internet of Things, zkráceně IoT). Další možností je spolupráce s mimooborovými společnostmi (např. společnosti působící ve zdravotnictví nebo maloobchodu), které mohou představovat další kanály prodeje.

Zajímavý je zákaznický pohled na BigTech společnosti, kdy se přibližně polovina zákazníků obává využívat bankovních služeb u společností jako Facebook, Google, Apple, Amazon nebo Alibaba z důvodu obavy o bezpečnost svých osobních údajů a narušení svého soukromí. Konkurence se nově bankám objevuje i z jiného segmentu. Konkrétně od alternativního dopravce Uber, který tento rok zažádal o evropskou platební licenci u Nizozemské centrální banky. Přesto, že bankovní klienti jsou stále relativně nedůvěřiví k BigTech společnostem, banky by se měli mít na pozoru. Téměř třetina jejich klientů by byla ochotna vyzkoušet finanční produkty a služby nabízené BigTechem (43 % v případě zástupců generace Y a 53 % technických zdatných klientů).

Digitální transformace by měla být cestou, ne cílem

Zaměřenost na zákazníka, agilní přístup k inovacím a digitalizaci, rozšíření portfolia o nové bankovní i nebankovní produkty a spolupráce s dalšími entitami z finančního sektoru. To je cesta, kterou by se banky měly vydat, aby získaly konkurenční výhodu. Také se budou muset zamyslet nad otázkou, zda chtějí být pouhým účastníkem tohoto nově zformovaného finančního „ekosystému“ nebo jestli chtějí být jeho vlastníkem. S tím souvisí i jejich taktika, jak určeného cíle dosáhnout. Zaměří se na své klíčové produkty, kterým rozumí nejlépe, nebo se vydají cestou spolupráce s technologickými společnostmi a začnou se věnovat i jiným produktům a službám mimo jejich oblast expertizy? To už je jen na bankách samotných.

České banky objevují spolupráci s Fintechem a třetími stranami

České banky se snaží nezůstat pozadu a např. Česká spořitelna, ČSOB či Komerční banka se směrem spolupráce s technologickými společnostmi vydávají. Spolupracují se startupy a zavedenými technologickými společnostmi a to například v oblasti datové analýzy, zlepšování zákaznické zkušenosti či ověřování identity. Nejdále je v oblasti tzv. open bankingu Česká spořitelna, která v rámci Erste Fintech Cloudu nabízí možnost připojit služby třetích stran do nového digitálního bankovnictví George. ČSOB se zase vydala směrem akvizic, kdy koupila portály pro srovnávání finančních produktů Top-pojištění a Ušetřeno a její další aktivity také vedou k větší otevřenosti vůči třetím stranám. Obecně lze tedy očekávat zrychlující se trend open bankingu.  Z oblasti českého FinTechu stojí za zmínku jeden z nejvýznamnějších českých Fintechů Twisto, které se velmi slušně etablovalo na českém trhu s klientskou bází téměř 200 tisíc klientů, kteří doposud využili jeho služby. Twisto ve spolupráci s ING bank a pojišťovnou Uniqa vstoupilo letos na polský trh. Vedle toho na trhu pozorujeme i nově aktivitu Filip a Sofie z dílny Creativedock, která má za cíl postavit zcela novou digitální banku pro český trh.

Report v celém znění si můžete stáhnout zde.

[1] Digitální banky jsou ve světě známépod termínem „challenger banks“. Zaměřují se na poskytování klientsky orientovaných služeb, které se dají sjednat bez nutnosti navštívit kamennou pobočku a pro komunikaci používají zejména digitální kanály.

Chatboti jako konkurenční výhoda pro finanční instituce?

Většina současných bank se snaží o úsporu nákladů a zefektivnění svých procesů. Jednou z nejčastějších technologií jsou virtuální asistenti (chatboti), kteří dokáží poskytnout zákazníkům požadované informace téměř v reálném čase, 24/7. Capgemini identifikovalo, že nasazení chatbota v rámci zákaznické podpory vede ke snížení počtu dotazů, kterými se musí zabývat „živý“ pracovník a současně ušetří jejich čas o 10 – 30 %. Kromě oblasti styku se zákazníky mají chatboti uplatnění také v interním korporátním prostředí, kde nejčastěji pomáhají novým zaměstnancům při onboardingu, fungují jako knowledge databáze, či při zadání příkazu splní požadovaný úkol.

Chatboti stále nejsou na takové úrovni, aby vyřešily veškeré požadavky zákazníků, ale dokáží zaměstancům bank usnadnit a zefektivnit práci. Za zmínku stojí francouzská banka Crédit Mutuel, která spolupracuje s IBM na platformě využívající technologie IBM Watson. Ta dokáže vyhodnotit a kategorizovat zákaznické dotazy v e-mailech, odpověděť na ně a v případě složitějšího dotazu/požadavku přeposlat zprávu kompetentní osobě (dle IBM dokáže vyfiltrovat a správně adresovat 50 % ze 350 tis. e-mailů, které denně dorazí klientským poradcům). V tomto případě probíhá komunikace přes e-mail, ale stále častějším jevem je integrace robota do chatovacích platforem (např. Facebook Messenger, Whatsapp, Slack a další). Tímto směrem se vydaly i některé zahraniční FinTech společnosti (např. Cleo nebo Plum), které poskytují poradenství v oblasti správy osobního majetku primárně skrz Messenger. Zmíněné společnosti cílí zejména na tzv. mileniály, kteří se nebojí poskytnou svá data výměnou za poradenství s osobními financemi.

Robotické finanční poradce nabízí i světové banky. Jednou z nich je Bank of America se svým chatbotem Erica. Erica na dotaz odpoví, jaké je datum splatnosti vaší hypotéky nebo kreditní karty, založí spořící účet, provede transakci, zablokuje platební kartu a nabízí mnoho dalších funkcionalit. Díky strojovému učení se stále zlepšuje – čím více se chatbota ptáte, tím lepší odpovědi v budoucnu dostanete. Své chatboty mají i další banky jako Nordea, ABN Amro, HSBC, JP Morgan Chase nebo Commonwealth Bank.

Ani české finanční instituce nezahálejí a investují do umělé inteligence, RPA robotů a virtuálních asistentů. Komerční banka používá chatbota pro interní účely. Jmenuje se KuBa a pomáhá novým zaměstancům při onboardingu. Mohou se ho zeptat např. na otázky ohledně benefitů nebo skrze něj vyplnit dotazník spokojenosti. Na podobném projektu pracuje i Česká spořitelna, jejíž chatbot pomáhá poradcům na retailových pobočkách banky v oblasti produktů a compliance – chatbot do jisté míry nahrazuje produktový helpdesk (pokud bot není schopný odpovědět na otázku, poradce si může zažádat o radu „živého“ pracovníka). Spíše zákaznicky orientovného chatbota postavila pojišťovna AXA Assistance. Zákazníci si přes Messenger na Facebooku dokáží sjednat cestovní pojištění – chatbot se zeptá na osobní údaje a nabídne zákazníkovi několik variant pojištění. Na lokálním trhu se jedná o první produkt podobného typu.

S chatboty je také spojena zejména výhoda v oblasti snižování nákladů. Průzkum společnosti Juniper Research vyčíslil výhody adopce chatbotů mezi bankami a došel ke zjištění, že v tomto roce dokáží ušetřit v na nákladech kolem 6 miliard dolarů (v roce 2023 by se mohla celková úspora pohybovat kolem 11 miliard dolarů ročně). Další devizou, plynoucí z jejich adopce, je ušetření času zaměstanců, kteří by jinak strávili 2,5 miliard hodin ročně odpovídáním na dotazy zákazníků. 70 % všech celosvětově využívaných chatbotů bude v příštích letech nasazených v retailovém bankovnictví, zdravotnictví a v e-commerce. Jaký názor na chatboty máte vy? Vadila by vám komunikace se strojem, nebo se novinek nebojíte?

Capgemini World Wealth Report 2018: Milionáři stále bohatnou a jejich investiční poradci budou muset inovovat

Světové ekonomiky a akciové trhy zažívají dobré výkonostní období, což s sebou přináší i bohatnutí investorů. Skupina obyvatel, kterou Capgemini označuje jako high net worth individuals (dolaroví milionáři)[1], meziročně zbohatla o 10,6 % a jejich celkové jmění se poprvé přehouplo přes hranici 70 bilionů dolarů. Současně se zvýšil i počet dolarových milionářů, jenž meziročně vzrostl o 1,6 milionu. Počet vysokopříjmových investorů (jejich investovatelný majetek je vyšší než 30 mil. dolarů) meziročně vzrostl globálně o 11,2 %. Dolaroví milionáři se podílí na celkovém světovém bohatsví skoro ze 35 %. Více než 61 % všech dolarových milionářů pochází z USA, Japonska, Německa nebo Číny. Období růstu již probíhá šest let a mělo by dále pokračovat. Podle odhadů by se měl v roce 2025 majetek tzv. dolarových milionářů vyšplhat na více než 100 bilionů dolarů. Již druhý rok vkuse se investoři radovali z průměrných výnosů ve výši 20 %.

Čeští milionáři bohatnou dle světového průměru

Oproti minulému roku se počet dolarových milionářů v České republice zvýšil o 10,8 % na více než 28 tisíc. Jedná se o srovnatelný výsledek jako v případě světového průměru. Co se týče jejich majetku, vzorstl o 13 % na 68,5 miliard dolarů, což při současném kurzu činí 1,5 bilionu korun. Největší zásluhu na bohatnutí movitých investorů měl roustoucí HDP ve výši 4,6 %, 6,5% nárůst cen nemovitostí a výkonnost lokálních investičních trhů, jejichž celková tržní kapitalizace raketově vzrostla o 30 %.

Hrozba ve formě BigTech společností

Movití investoři často využívají služby investičních poradců (v reportu označeno jako wealth management). Investičním poradcům hrozí nebezpečí ve formě konkurence ze strany BigTech společností (společnosti jako Amazon, Facebook, Google nebo Alibaba). Ty již vstoupily do platebního businessu a nyní by chtěly do svého portfolia zařadit i poradenské služby. Existují dva nejpravděpodobnější scénáře jejich vstupu do odvětví. Prvním je čistá spolupráce BigTechu a poskytovatelů wealth managementu. Druhou možností je tzv. frenemy model spolupráce, kdy BigTech společnosti budou v roli přímého konkurenta, ale současně budou spolupracovat se společnostmi v oboru.

Existence bariér pro vstup BigTech společností na poradenský trh ve formě regulatorních požadavků a částečné nedůvěry investorů (kvůli netransparentnímu nakládání s osobními daty) v BigTech nahrává wealth manažerům, ale dříve či později se BigTech stane jejich velkým konkurentem. Capgemini odhaduje, že kdyby BigTech společnosti převzaly do své péče pouhá 0,3 % majetku spravovaného wealth manažery, dosáhly by dodatečného zisku ve výši 36 miliard dolarů ročně. Dle průzkumu Capgemini mezi bohatými investory v Q1 2018, 80 % klientů wealth management společností by bylo ochotno vyzkoušet služeb BigTech společností v horizontu jednoho roku.

Hybridní poradenství jako konkurenční výhoda

Řešením vstupu nové konkurence na trh je implementace tzv. hybridního poradenství[2], kombinující osobní přístup poradců a nové technologie (např. již zmíněná umělá inteligence nebo využití simulačních modelů pro diverzifikaci portfolia – automatizované či self-service poradenství). Počet wealth management firem využívajících model hybridního poradenství sice meziročně vzrostl jen o 3,4 % (v současnosti ho využívá 28,6 % wealth management společností), ale dalších 57,1 % společností pracuje na jejich vývoji.

Hybridní model z části staví klienta do role poradce, který se dokáže samostatněji rozhodovat o svých investicích. 90 % dotázaných klientů považuje možnost využívat hybridní poradenství jako velmi nebo středně důležité. To vypovídá o měnícím se klientském spektru, které požaduje personalizovaný přístup podpořený technologiemi. Hybridní poradenství současně přispěje k větší produktivitě wealth manažerů (dokáží obsloužit více klientů), ušetření nákladů, větší personalizaci služeb a minimální chybovosti.

Negativní vztah investičních poradců ke kyptoměnám, investoři se o ně zajímají

Kryptoměnové nadšení vyvrcholilo na konci roku 2017, kdy se cena nejznámější kryptoměny Bitcoin vyšplahala téměř na 20 tisíc dolarů. Téměř 55 % dotázaných movitých investorů odpovědělo, že je kryptoměny zajímají jako potenciální investice. Kryptoměny se po skončení období růstu vyznačují značnou cenovou fluktuací, přesto jsou investory často chápány jako zajímavý prostředek k uchování hodnoty a jako spekulativní nástroj. Kvůli zmíněné fluktuaci a nevyzrálosti trhu nejsou wealth management společnosti ochotné poskytovat kryptoměnové investiční poradenství (tyto skutečnosti jsou jedny z bariér masové adopce kryptoměn). 71 % dotázaných dolarových milionářů mladších 40 let by uvítalo možnost získat informace ohledně investičních rad do kryptoměn od svého wealth manažera. V porovnání s dolarovými milionáři nad 60 let (pouhých 13 % z nich by takové rady uvítalo) se jedná o zajímavý výsledek a vypovídá o zájmu mladší generace investovat do atypických oblastí.

Budoucnost je v hybridním poradenství a BigTechu

Bohatí stále bohatnou a BigTech společnosti mají zájem poskytovat služby s přidanou hodnotou v oblasti investic a správy majetku. Dle odhadů by si BigTech společnosti dokázaly ukrojit až neuvěřitelných 12 bilionů dolarů. Teď je míč na straně wealth manažerů, většinou reprezentujících velké banky, kteří se musí tržně adaptovat kvůli měnícím se potřebám zákazníků. Hybridní poradenství kombinující klasický přístup a již zmíněné nové technologie bude konkurenční výhodou pro implementující společnosti a povede ke snížení rizika ztráty klientů, kteří by mohli odejít ke konkurenci nebo přímo k BigTech společnostem. Ty dost často fungují na freemium nebo úplně bezplatném modelu, což by mohlo být lákadlem pro část klientely. Na druhou stranu, nedůvěra k BigTech společnostem kvůli netransparentnímu nakládání s osobními daty a know-how poradenských společností by mohly hrát do karet tradičním hráčům na trhu. Přes všechny překážky je budoucnost wealth managementu v hybridním poradenství a BigTechu.

Více informací a zajímavých dat se dozvíte v kompletním Capgemini World Wealth Reportu.

[1] HNWI je definován jako fyzická osoba vlastnící investovatelné jmění vyšší než 1 mil. dolarů. Do investovatelného jméní nejsou započítány nemovitosti obývané investory, sběratelské předměty, spotření zboží a zboží dlouhé spotřeby.

[2] Hybridní model spojuje klasický svět poradenských služeb, nejčastěji reprezentovaný bankami, a svět nových technologií, které využívají technologické společnosti.

Capgemini World Insurance Report 2018: Pojišťovny se nevyhnou technologiím a čeká je spolupráce s InsurTechem

Sektor pojišťovnictví v současnosti provází mnoho změn na vícero frontách. Mění se očekávání stále náročnějších zákazníků, přicházejí nové technologie a potenciální konkurence ve formě BigTech firem (Facebook, Google, Amazon nebo Apple), které se stále více angažují v oblasti finančních služeb vč. pojistných produktů. Jedním z největších ohrožení firem v sektoru poijšťovnictví jsou právě BigTech firmy. To dokazuje i fakt, že 30 % zákazníků by bylo ochotno zakoupit pojistný produkt od BigTech firem – od roku 2015 to znamená 12% nárůst. Zákazníci z generace Y (18 – 34 let) jsou technologickým firmám nakloněni ještě více a pojištění by si u nich uzavřelo skoro 40 % z nich.

Capgemini identifikovalo InsurTech společnosti jako jedno z možných řešení pro pojišťovny, jak reagovat na vstup BigTechu do odvětví a jak se přirozeně technologicky vyvíjet. Jednou z možností jsou investice do synergických InsurTech startupů nebo spolupráce s nimi bez kapitálového vstupu. Klíčem k úspěchu pojišťoven by mohly být nové obchodní modely s přispěním InsurTech firem, které by využívaly data sbíraná v reálném čase (např. ze smart home IoT zařízení, wearables nebo sociálních sítí). Zejména analýza big data a automatizace jsou v dnešní době brány jako klíčové a jejich využití vede k lepšímu oslovení zákazníků. Dalším možným řešením je využívání tzv. cloud-native platforem, které dokáží zabezpečit lepší efektivitu veškerých procesů a snížit náklady.

Pojišťovny v současné době dohánějí ostatní společnosti z finančního sektoru v rámci zákaznické zkušenosti (CX), v čemž jim pomáhá digitalizace a nové technologie. Zejména měnící se preference zákazníků vedly pojišťovny k digitální transformaci (40 % pojišťoven se domnívá, že se jim investice do dig. transformace vrátí do 10 měsíců) a k využívání dalších nových technologií. Mezi ně patří RPA roboti pro automatizaci procesů (80 % z nich je někdy testovalo nebo implementovalo) a umělá inteligence, kterou minimálně testovalo 50 % pojišťoven. Stále více skloňovaná blockchain technologie zajímá i pojišťovny a 70 % z nich diskutovalo její potenciální přínosy. Míra adaptace blockchainu je stále relativně nízká, kdy pouhých 5 % pojišťoven tuto technologii úspěšně implementovalo.

V neposlední řadě stojí za zmínku zahraniční InsurTech Lemonade, který získal od investorů více než 180 mil. dolarů (mezi nimi je pojišťovna Allianz a investiční společnost GV, patřící Google). Lemonade funguje jako platforma pro pojištění domácností a využívá nové technologie na bázi umělé inteligence. Veškerou komunikaci se zákazníky, včetně uzavření smluvního vztahu a komunikace při řešení pojistné události, zajišťuje chatbot Maya.

Více podrobností naleznete v Capgemini World Insurance Reportu 2018

Vezme nám umělá inteligence práci, život, nebo nám dá jiný?

Je skutečně každý nahraditelný, jak praví klasik? A kolik životů budeme mít v Matrixu?

Nedávná zpráva OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) mírní obavy z toho, že roboti, automatizace, strojové učení a umělá inteligence (v textu souhrnně označováno jako UI) bude mít takový dopad na pracovní místa jako uváděla předchozí zpráva. Konkrétně se hovoří o tom, že v rozvinutých zemích je nakonec jen 14 % pozic ohrožených, ale dalších 32 % míst pravděpodobně čekají velké změny. Vskutku velké uklidnění oproti zprávě z roku 2013, kde se hovořilo o 47 % ohrožených místech v USA. Pro představu, celosvětová krize v roce 2008 zvedla nezaměstnanost v ČR i EU pouze o zhruba 4 %.

UI ohrozí pracovní místa a současná ČR nemá zrovna nejlepší vyhlídky

Různé zprávy mají různé předpovědi, zpravidla už jen proto, že cílí na jiný rok. Obecně se dá ale říci, že čím vzdálenější budoucnost, tím očekávaný větší podíl práce robotů. Takže pokud budeme uvedené extrapolovat do budoucnosti, tak jednoho dne budou pracovat už jen roboti? Těžko říci, ale vizionáři padesátých let něco podobného předpovídali i na naši dobu. Zpráva OECD se dívá spíš blíže, a to nejenom časově, ale i geograficky. Jako nejvíce ohroženou zemi zmiňuje Slovensko s 33 procenty ohrožených míst. Česká republika, jako další typická montovna, na tom není o mnoho lépe. Naproti tomu v Norsku je ohroženo jen 6 % míst. Na druhou stranu, dle studie PWC, by UI měla zvýšit světové HDP o 14 %, což je pro představu dnešní Indie a Čína. V Evropě nám ale trochu ujíždí vlak, neboť dle agentury Reuters činily investice do UI kolem 3 mld. Eur, v Asii kolem 10 mld. a v USD 18. mld.

Hrubý výpočetní výkon byl nahrazen učící se umělou inteligencí

Roboti, a hlavně UI, mohou podstatně ovlivňovat naše životy i bez toho, aby nám vzali práci. Většina z nás si asi řekne, že mě se to netýká a že umíme spoustu dovedností, co roboti neumí. Ale je to skutečně tak? V čem jsme vlastně ještě stále lepší, a jak dlouho to vydrží? I pokud zrovna neděláme u pásu, operátora infolinky, nebo řidiče Uberu, kde laťka zpravidla nebývá moc vysoko, tak stále nemáme vyhráno. Dříve sci-fi představa samo řiditelných aut už nám dnes přijde naprosto normální. Je však možné, že nám časem bude zakázáno řídit, jelikož kromě mizivého procenta technických závad, za všechny ostatní nehody na silnici může lidský faktor. Únava, špatné vyhodnocení situace, mikrospánek, nepozornost, „zprava dobrý“ – nic z toho by se odladěné UI týkat nemělo.

První vážnější trhlina do lidské nadřazenosti přišla už před více než 20 ti lety v roce 1996, kdy neporazitelný šachový velmistr Gary Kasparov prohrál jednu hru se specializovaným počítačem IBM Deep Blue. Když Kasparov o rok později již prohrál celou sérii, dožadoval se vysvětlení a výpisů, kterých se však nikdy nedočkal. Kasparova rozhodil jeden tah, který mu nedával smysl a podezříval IBM z manipulace. Zda to skutečně byla manipulace, nebo jen zhrzené ego už se nedozvíme. Dle pozdějších vyjádření prý algoritmus nedokázal zvolit správný tah, a proto zahrál náhodně. Tehdejší program byl však na dnešní poměry velmi primitivní a dobře ilustruje posun na poli UI. Opíral se totiž o speciální HW hrubou sílu propočítávajíc 200 miliónu tahů za sekundu a nastudování tisíců her nejlepších šachistů. Evoluce v UI neprobíhá lineárně, jako v přírodě, ale spíše exponenciálně, a v prosinci 2017 se opět měnil šampion. Samozřejmě dávno už si předávají žezlo algoritmy a ne lidé. Tentokrát to bylo zajímavé tím, že nový král není specializovaný program, ale obecný algoritmus umělé inteligence. Jeho vstupem již není obrovské množství her v databázi, ale jen a pouze pravidla šachu. Měřeno počtem tahů za sekundu má zhruba jen setinový výkon, ale umí se učit z miliónu her, které odehraje sám se sebou. Tento přístup je výrazně bližší lidskému a zajímavé je, že přišel i na podobné zahájení partií, jaké používají lidé. Mimo jiné nejspíš i rozřešil starý spor o tom, která barva je ve výhodě. S bílou vyhrával znatelně častěji, ale i tak jeho nejhorší výsledek byla remíza. Tento nový šampión s názvem AlphaZero není žádný nováček, ale UI vyvíjená společností Google. Ten dokázal se svým předchůdcem, programem AlphaGo dokázil porazit velmistra ve hře Go, o které se traduje, že je to nejsložitější desková hra, kde počtem kombinací je číslo s 767 nulami.AlphaGo však byla brzy nahrazena svou upravenou verzí AlphaZero. Přívlastek Zero znamená, že zná jen pravidla a učí se sama od sebe. I přesto dokázala porazit předchůdce 100:0. Právě tato upravená verze AlphaZero dokázala ovládnout i šachy. Po pouhých 3 dnech tréninku. 

To jsou stále jenom hry s jasným souborem pravidel a konečným počtem možností, navíc hrané na tahy. Na podobném principu samoučících UI jede i startup Elona Muska OpenAI, který dokázal na ukázku porazit nejlepší hráče hry Dota 2, na ostře sledovaném turnaji o 25 mil. USD, což je asi více než se vyplatí na všech turnajích v šachách a Go za rok. Česká stopa byla vidět v teamu, který jako první dokázal stvořit UI s názvem Libratus, jež porazila profesionální hráče pokeru. Poněkud reálnější využití může mít nedávno publikovaná UI, která se orientuje v prostoru, respektive v pokusném labyrintu, lépe než člověk. Vědce mimo jiné zaujalo, že UI samovolně začala specializovat část svých uzlů. Podobná prostorová specializace některých mozkových buněk byla u zvířat objevena teprve nedávno, a objev byl odměněn Nobelovou cenou. Takové hrátky s UI nám jako vedlejší efekt umožňují dozvědět se něco o nás samotných.

Zatím to vypadá, že současné nejúspěšnější UI jsou fungováním podobné mozkům lidí a zvířat. Znamená to tedy, že lepší struktura není, nebo jen čekáme na další revoluční logiku UI, kterou již navrhne sama nějaká UI? Můžeme vlastně současnou UI označovat za umělou, když je stále navrhována lidmi, nebo ta skutečně umělá inteligence teprve přijde?

Možná další generace už nebude používat pojem chytrý jako (už dnes stále méně používané) rádio, ale chytrý jako Watson. Watson není jen pomocník Sherlocka Holmese, ale podle dlouholetého šéfa IBM pojmenovaná UI. Ta již v roce 2011 porazila dva nejlepší hráče hry Jeopardy, což je americká verze hry Riskuj. Watson nebyl napojený na internet, ale měl k dispozici 4 TB dat. Univerzální Watson slibuje možnost využití v mnoha oborech, nicméně jeho konkrétní implementace je zatím poměrně složitá a nákladná.

 

Společnost je UI ovlivněna napříč svým konáním, kde však najde největší využití?

Pochopení dotazů je klíčové i pro různé chatboty, kterými chtějí banky, operátoři a další firmy nahradit například call centra. Analýza společnosti Gartner hovoří o tom, že již v roce 2020 bude tvořit 85 % zákaznické interakce konverzace s chatboty, a celkově to bude nejčastější aplikace UI v následujících 5 ti letech. Z toho důvodu asi není náhodou, že BigTech společnosti pracují na svých virtuálních asistentech. Apple má Siri, Amazon Alexu, a například na Týdnu inovací v Praze se představila Sophia, což je stále jen další chatbot tentokrát uvězněný v plastové lebce. Přechod od slovníků k UI a strojovému učení muže také za znatelné zlepšení překladače od Googlu. V lednu poprvé umělá inteligence čínské Alibaba Group překonala člověka v čtení a porozumění textu v respektovaném testu Stanfordské univerzity. Jen o den poté uspěl i Microsoft.

Mimochodem Wall Street Journal uvádí, že plných 8,5 %, zatím spíše tedy obecnějších, článků na Wikipedii napsala UI Švéda Sverkera Joganssona. Zajímavé je i zrealizování takzvané teorie o nekonečném počtu opic. V podstatě se jedná o myšlenkovou demonstraci metody brute force, poprvé načrtnuté již v antice. Teorie praví, že nekonečné množství opic, nebo jedna co má nekonečně času, dokáže náhodným ťukáním do psacího stroje dřív nebo později napsat například celého Hamleta od Shakespeara. Programátor Jess Anderson si napsal armádu virtuálních opic, které nakonec napsaly kompletní Shakespearovo dílo.V anglické zoo zkoušeli stejný pokus živými opicemi, které si z neznámého důvodu ale oblíbily především klávesu „S“, popsaly pouze pár stránek, nicméně nakonec klávesnici kameny zničily, pomočily a pokálely.

UI nemusí sebrat práci jen pracovníkům customer care, a nově například úředníkům na přepážce třech plně bezobslužných poboček Bank of Amerika, ale i mnohem lépe placeným profesím. Ukázalo se totiž, že UI dokázala vyhodnotit i právní dokumenty čili oblast, na kterou je třeba dlouze studovat. Aplikací už je vícero. Jedna odhaduje rozhodnutí finančního ombudsmana, další kontroluje návrhy smluv a upozorňuje na možné nedostatky. V této disciplíně měla UI úspěšnost 94 % oproti 85 % u zkušených lidských právníku. Samozřejmě za zlomek času a nákladů.

Jiná UI již dává odpovědi na některé právní otázky, a některé UI dokonce mohou pomáhat rozhodovat o uvěznění obžalovaného a odhadovat pravděpodobnost recidivy. O našich životech může UI rozhodovat ale i mnohem příměji. Google vyvíjí UI, která neinvazivně provádí sken očního pozadí, ze kterého pak určuje kardiovaskulární problémy. Slibné jsou pokusy s diagnostikou z rentgenů a magnetické rezonance. UI dokáže být i katem a vyhodnotit embrya jako neživotaschopná už v zárodku. Obecná UI Watson od IBM dokáže rychle zpracovat obrovské množství lékařských studií a doporučit optimální postup léčby. Dá se i předpokládat, že až jednoho dne dojde k úplnému pochopení DNA, bude u toho UI.

Zdá se Vám to stále moc exaktní? Co třeba něco tak abstraktního jako je umění? UI už tvoří scénáře, trailer, anebo i celý film naopak z krátkého scénáře. Tam byste, zatím, pravděpodobně poznali, že nejde o lidskou práci. Team výzkumníků složený z výzkumného centra Facebooku a několika universit vytvořil algoritmus, který na základě obrovské databáze obrazů kreslí vlastní. Byť současné umění dovede být samo o sobě dost abstraktní, tak už ani odborníci nedokázali odlišit UI od lidských výtvorů.

Ne nadarmo se říká, že peníze jsou až na prvním místě. Wall Street, který přirozeně přitahuje nejlepší mozky, nemůže být stranou ani pokud se jedná o UI. Zhruba jedna třetina absolventů z top tier univerzit studuje business a finance, o to méně pak zůstává na jiné obory. Zřejmě nejznámější investiční banka Goldman Sachs zaměstnávala v roce 2000 na 600 akciových traderů. Dnes jen dva. Hlavní nápor na celý finanční sektor se ale teprve čeká. Doba vlků z Wall Streetu je pryč, nastoupili nerdi z Wall Street. Mimo jiné jsou zkrátka levnější. Průměrné roční odměny traderů a analytiků v 12 ti největších investičních bankách byly kolem půl milionu dolarů ročně. V roce 2015 si pět manažerů hedge fondů odneslo víc než miliardu dolarů. Takže když některé firmy uvažují o nahrazení pracovníku fast foodů, kteří berou 8 dolarů na hodinu, tak jaká je asi motivace zbavit se traderů, kteří berou 500 USD na hodinu? Respektive je nahradit minimálně stejně výkonnou UI. Většina traderů neustále sleduje terminál Bloomberg, kde už nyní část obsahu tvoří boti. Jiní boti na druhé straně zprávy z Bloombergu, a i např. z Twitteru, čtou a vyhodnocují, takže se dá říct, že částečně roboti píšou pro roboty. Vzniká tak riziko fundamentální možnosti sebe zesilující se zpětné vazby. Podobná, tentokrát technická, zpětná vazba mohla způsobovat prudké propady cen na burzách, tzv. flash crashe. Zvláštní oblibě se těší segment Robo Advisors čili automatických, či poloautomatických obchodních algoritmů. Zde se čeká, že do roku 2020 budou rozhodovat o sedmi bilionech USD, což je asi 10 % celkového AUM. Dle Man Group bude v roce 2040 UI přítomna dokonce u celých 99 % investičních rozhodnutí. Takže možná, že nikoliv „skláři nebudou mít co mít co žrát“ ale spíše, nejen investiční, bankéři. Na druhé straně mohou být v klidu profese, které přicházejí do kontaktu s člověkem, jako například kadeřnice, pečovatelská služba, a pravděpodobně i pověstné nejstarší povolání, i když v případě posledních dvou jmenovaných to vypadá, že konkrétně Japonci mohou mít jiný názor.

Big ro-Brother is watching you.

Sousední Čína prohlásila, že se do roku 2025 stále leaderem na poli UI. Až potud OK. Prakticky to ale mimo jiné znamená, že Čína vytváří největšího „Velkého bratra“ na světě. Ten na jednu stranu pozoruje milióny kamer a identifikuje jednotlivé občany. Snaží se ale i identifikovat podezřelé chování a předcházet kriminální činnosti. Film Minority Report, s podobnou zápletkou, byl natočen roku 2002. To ani tak dlouho netrvalo. Budoucnost sci-fi filmů je tu dříve, než jsme čekali. Na rozdíl od filmu ale o tom, kdo je dobrý a špatný nerozhodují jasnovidci se schopností vidět budoucnost, ale systém ratingu občanů, který z obrovského množství dat vyřkne jedno číslo, které rozhodne o tom, jestli jste vzorný občan, nebo vyvrhel společnosti. Například kupovat si PC hry je špatné, kupovat pleny dobré. Oslavovat stranu a chodit na zelenou je dobré, zmiňovat masakr desetitisíce protestujících na náměstí Nebeského klidu je špatné. Velmi špatné. Kdo má vysoký rating nemusí čekat frontu v nemocnicích. Kdo má nízký rating, tak zřejmě také ne. Stejně jako nevycestuje, nezíská zaměstnání a nevezme si půjčku, i kdyby ho jiný algoritmus vyhodnotil jako solventního. Ultimátí nástroj státní buzerace. Mimochodem systém rozpoznávání obličejů byl použit i na královské svatbě prince Harryho. Zde zatím bez ratingu.

Řekni mi, jaký jsi, a já ti řeknu, co si máš koupit a co si máš myslet.

UI ovlivňuje život i bez ocejchování. Předkládáním cílené reklamy ovlivňuje, co si kupujeme. Byl i opačný případ. Specializovaná UI vyhodnocovala nákupní trendy a vykoupila určité hračky, u kterých správně předvídala předvánoční hype, které pak prodala s vyšší marží. Moderní marketing je v podstatě především o analýze dat. Volba nakoupeného zboží, volby jako takové, a celkově politika jsou jen různé formy marketingu. Obzvláště v dnešní postfaktické době. Skandál Facebooku a firmy Cambridge Analytica je jen špičkou ledovce. UI umí z vašich liků na sociálních sítích říci jakého jste vyznání, ekonomického názoru, a dokonce jen z vaší fotky určit sexuální orientaci. V případě Cambridge Analytica byla data získána z aplikací třetích stran, kterým lidé dali pravomoc nahlédnout do profilů jejich a jejich přátel. Konkrétně například FB aplikací na měření IQ. Jaká ironie.

Umělá inteligence v hledáčku státu a armády

UI je bez pochybu velice mocná zbraň a o takové se vždy zajímala armáda. Zatím se objevují tendence bránit propojování UI a vojenského sektoru. Počátkem roku například vědci z celého světa vyzvali k bojkotu jihokorejské univerzity KAIST kvůli spolupráci se zbrojařskou firmou na autonomních zbraních. V podobném duchu se vedl i interní dopis s motem „Don’t Be Evil“, který 3000 zaměstnanců Googlu adresovalo vedení společnosti. Kampaň s názvem „Stop Killer Robots“, kterou podporuje i například Elon Musk, Steve Wozniak, Noam Chomsky anebo nedávno zesnulý Stephen Hawking se projednává i na půdě OSN. Podobné akce jsou mohou být sympatické, ale bohužel asi příliš naivní. Když to nebude KAIST, Google, nebo klidně celé USA, tak například Čína ano. V situaci, kdy všichni tuší, že jejich konkurenti, nehledě na veřejné prohlášení, vyvíjejí nové UI zbraňové systémy, tak nikdo nebude chtít být v nových závodech ve zbrojení ten poslední. Bez ohledu na to, že tím svět v součtu ztratí. Podobné, z globálního pohledu nelogické, z individuálního pohledu pragmatické, chování předvídá kupříkladu teorie her. Pandořina skříňka již byla otevřena a cesty zpět není. 

Trend ozbrojených konfliktů dlouhodobě směřuje ke zmenšování tzn. kolaterálních ztrát, typicky civilistů. Budoucí hypotetická válka by mohla vypadat tak, že nad další Rakkou, hlavním městem Islámského státu, se objeví přes 60 let používaný bombardér B-52. Tentokrát však nepůjde o kobercový nálet 30 ti tunami konvenční munice, ale nad město vysype 30 tisíc kilových autonomních dronů. Ty se samostatně rozhodnou, koho zabijí. Držení AK-47 by asi nebylo bráno jako polehčující okolnost. Podobný pokus již proběhl, byť zatím jen s neozbrojenými drony vyhozených ze stíhacího bombardéru F-18. Ten také zatím pilotoval člověk, ale i tomuto elitnímu povolání zvoní hrana.

Stejným způsobem jako UI dokázala porazit člověka v šachách a Go, tzn. hraním sám se sebou a simulováním evoluce, nyní systém Alpha porazil na simulátorech i špičkové armádní piloty. Revoluční bylo i použití kombinace neurčité fuzzy logiky s genetickým programováním. Díky tomu systém funguje efektivně i na relativně slabých počítačích a živý pilot nevyhrál ani proti nepříteli, kterému se házeli virtuální klacky pod nohy, například formou omezeného paliva, munice, výpadku senzorů atd. I přesto neměl člověk šanci. Navíc další generace bezpilotních letounů se navíc nemusí omezovat nepotřebným kokpitem kazícím aerodynamiku, a hlavně s pilotem, který se „vypíná“ při překročení většího přetížení. Ještě vzdálenější válka může probíhat tak, že si to spolu na dálku rozdají super UI o to, kdo koho hackne a vypne nepříteli vojenskou techniku. Lepší než EMP zbraně. Lidé by si pravděpodobně ani nevšimli, že jejich armáda v sekundě prohrála válku. Na druhou stranu bez UI si nejde moc představit kolonizaci vesmíru a již teď NASA využívá AI, která jí pomáhá procházet data a hledat nové planetární systémy.

Budoucí vývoj UI může být dramaticky rychlý a nepředvídatelný. Člověk může reagovat.

Vývoj UI pokračuje obrovskou rychlostí, a navíc není jednoduché si tu rychlost představit. Lépe je to vidět na fyzických robotech než na těch virtuálních. Situaci ilustrují například humanoidní roboti Atlas firmy Boston Dynamics, kteří před pouhými třemi lety sotva stáli a dnes dělají salta a běhají terénem. Vývoj UI, který oproti fyzickým robotům není limitován konstrukčními limity, je rychlejší, ale je to stále relativně pomalé oproti tomu, jaký game changer mohou být už za pár let kvantové počítače. Jejich výkon totiž roste teoreticky exponenciálně. Nejsou zatím tak univerzální jako klasické počítače, ale pro některé úlohy, jako je například šifrování, na kterém stojí veškerá internetová komunikace, může znamenat zásadní průlom. A to i doslova. Je to relativně nová oblast, kterou jistě čeká spousta nyní nečekaných možností. Kdo by si například před pár lety pomyslel, že grafická karta může sloužit k těžení platebního instrumentu. Kombinace kvantových počítačů a UI může vést k objevu skutečné obecné UI.

O obecnou UI se kromě tradičních BigTech gigantů pokouší například i společnost GoodAI slovenského herního vývojáře Marka Rosy. Už tak potenciálně mocná kombinace UI a kvantových počítačů může být znásobena ještě dalším faktorem. Existují UI, které programují sebe sama, jako například systém AutoML od Googlu, a již teď to místy zvládají lépe než lidé. Obecný problém UI je, že nejsme schopni jistě říci, proč se rozhodla, jak se rozhodla, natož v potenciální samoprogramující se UI na kvantových počítačích.

Umělá inteligence je dobrý sluha, ale může být zlý pán.

Stačí, aby měla jiné priority. Oxfordský filozof Nick Bostrom uvádí pro ilustraci třeba UI pro výrobu kancelářských svorek. UI by nehleděla na ekologii, lidské zájmy obecně, šla by si za svým cílem, a udělala z planety jednu velkou továrnu na svorky. Naopak v případě prioritizování záchrany planety, by UI mohla objektivně vyhodnotit lidstvo jako zbytečně významný invazivní druh, který přes svůj minimální podíl 0,01 % na planetární biomase vyhubil 83 % zvířat a 50 % rostlin, a prostě ho zredukovat. Ve filmu Terminátor bylo ukázáno, jak se dá porazit super UI. A není to cestování časem. V podstatě by „stačilo“ hodit atomové bomby na velká města čili krok, který ve filmu učinila UI Skynet. Ve velký městech je zpravidla uzel internetové a elektrické sítě, který by taková UI potřebovala k životu. Mimochodem existuje několik firem s názvem Skynet, ale podle všeho nevyrábí vražednou UI. Na druhou stranu existuje japonská firma Cyberdyne, jejíž jmenovec ve filmu vyrobil právě Skynet, a zároveň zabijácké roboty, která vyrábí roboty i v reálném světě. Na rozdíl od filmu, ale její roboti lidem pomáhají ve formě exoskeletů, které usnadňují chůzi.

Trend celkem jasně ukazuje, že dřív nebo později nebudeme nejchytřejší entita na planetě. Jaká bude naše symbióza ukáže až čas. Lidé ale také nejsou v evolučním závodě bez možností. Jednou z nich je biologickou cestou pomocí revoluční metody CRISPR-Cas9. To je v podstatě genetický editor. Zatím se s ním experimentuje při léčbě rakoviny živých pacientů, předcházení dědičných nemocí u nenarozených embryí, nebo vytváření specializovaných mikroorganismů. Možnosti jsou ale teoreticky neomezené, od pouhé změny barev očí, po zlepšení zraku jako takového, nebo právě po vybudování lepších mozků, a stát se tak dobrovolně mutanty.

Druhá možnost evoluce lidstva víc se propojovat s technikou a stát se spíše kyborgy. Už nyní většina z nás stráví nezanedbatelnou část dne získáváním více či méně užitečných informací z různých obrazovek, rádií a displejů, na rukou má inteligentní hodinky, případně rovnou kardiostimulátor, takže v širším slova smyslu už kyborgové jsme. Elon Musk prostřednictvím své společnosti Neuralink chce napojit mozek na počítač, mimo jiné právě z obav budoucí nadvlády UI. Technologie postupuje velmi rychle, a dokonce dle známého futurologa Raye Kurzweila je vývoj lidské civilizace nikoliv lineární, ale exponenciální. Rozmražený člověk z roku 1958 by víceméně rozuměl světu roku 1988, ale člověk z roku 1988 by byl dnes pravděpodobně dost ztracen. Je dokonce reálně možné, že se již narodil člověk, který se díky pokroku vědy, dožije tisíce let. Třeba jednou skutečně budeme žít v Matrixu, do kterého se ale necháme zavřít dobrovolně, protože UI vyřeší války, chudobu, obživu a my se budeme jen nudit. Ve zmíněném filmu byly vzpomínky nahrané UI, ale už nyní umíme něco podobného, byť primitivní cestou. Injekcí. Takto přenesená vzpomínka, technicky tedy spíše reflex, na bolest byla úspěšně přenesena z jednoho plže na druhého. U lidí se naopak experimentuje s vymazáváním vzpomínek, například pro léčbu závislostí a zlomených srdcí. Future is now.

PS: Opravdu si můžete být jistí, že tento článek nepsal robot?

Kryptoměny a blockchain technologie

Slovo kryptoměna v současné době vyvolává spoustu emocí a je nepochybně zajímavým produktem dnešní doby. Mnoho nových investorů se spálilo a prodělalo hromadu peněz. Mnozí z nich si myslí, že je to pouze špatné období pro kryptoměny, jejich odpůrci argumentují prasklou investiční bublinou. Ale co blockchain, technologie stojící za kryptoměnami? Největší hráči z finančního sektoru a technologických společností již blockchain testují a slibují si od něj zlepšení efektivity svých procesů a snižování nákladů. Tato technologie není aplikovatelná jen v korporátní sféře, ale může se s ní dostat do styku kdokoliv z nás. Je to pouze krátkodobý trend, který brzy upadne v zapomnění, nebo nám všem ulehčí život?

Něco málo z historie

Kryptoměny a jejich deriváty v současně plní stránky všech novin, jsou jich plné reklamy na internetu a pravděpodobně téměř každý ve vašem okolí o tomto termínu alespoň slyšel. Kryptoměny jsou v současné době propírány ve všech médiích a diskuze odborníků z akademické i businessové sféry je na denním pořádku. Co před pár lety leželo v hledáčku pouze pár nadšenců, má v současné době miliony fanoušků po celém světe.

Za předchůdce kryptoměn můžeme považovat ecash (vytvořený v r. 1990) amerického kryprografa Davida Chauma. Jednalo se o anonymní, kryptografickou, elektronickou měnu, kterou využívalo několik bankovních ústavů v Evropě (např. Credit Suisse, Deutsche Bank nebo Bank Austria). Tato služba zprostředkovávající mikrotransakce nebyla bezplatná, nebyl o ní velký zájem a celý projekt zkrachoval v roce 1998.

Historicky první kryptoměnou, jako je známe dnes, je Bitcoin. Bitcoin vznikl v roce 2009 a jeho první transakce byla provedena o rok déle. Jeho zakladatel je znám pod jménem Satoshi Nakamoto, ale jeho identita nebyla nikdy potvrzena a zřejmě se jedná o pseudonym. Jen o pár let později začaly vznikat konkurenční kryptoměny jako Litecoin (2011), Namecoin (2011) nebo Ripple (2013).

Jsou kryptoměny vůbec měnou?

Kryptoměna je obecně definována jako forma digitální měny nebo elektronických peněz. Přesto, že jsou kryptoměny obecně označovány jako měny, český právní systém je takto nedefinuje. Z vyjádření ČNB a Generálního finančního ředitelství vyplývá, že kryptoměny jsou brány jako nehmotné, movité a zastupitelné věci a nelze je tedy chápat jako měnu jako takovou. Legislativa týkající se této oblasti je stále téměř v kolébce, což se dá říct i o kryptoměnách samotných.

Víceguvernér ČNB Mojmír Hampl souhlasí s názorem, že kryptoměny nejsou klasické měny. Na rozdíl od klasických měn nesplňují podmínku stability kupní síly (hodnota kryptoměn je velice kolísavá) a můžeme je chápat jako komoditu. Komodity se dají směňovat v rámci barterového obchodu (kryptoměny jsou tedy chápány jako zboží, které je směněno za jiné – např. spotřební elektronika).

Odpůrci tohoto názoru mohou argumentovat tím, že za měnu lze označit jakýkoliv protředek, který funguje jako platidlo v obchodním styku (což kryptoměny splňují) a jsou směnitelné za většinu fiat měn současnosti. Na druhou stranu, klasické měny jsou regulovány ze strany kontrolního orgánu, jímž jsou ve většině případů centrální banky. Kryptoměny byly vytvořeny s úplně opačným záměrem – jsou neregulované a decentralizované.

Bitcoin (BTC)

Nejznámější a současně nejhodnotnější kryptoměnou je již zmíněný bitcoin. Při jeho vzniku v roce 2009 neměl skoro žádnou hodnotu, ale v prosinci 2017 se jeho hodnota vyšplhala na téměř 20 tisícové dolarové maximum. Bitcoin je současně vůbec nejdiskutovanější z kryptoměn vůbec. Hlavním z důvodů je jeho vysoká cenová volatilita, zájem hackerů útočících na kryptoměnové burzy a plánovaná regulace ze strany národních vlád. V průměru se denně provede přibližně 200 tisíc transakcí, jejichž současná hodnota se pohybuje okolo 1 miliardy dolarů[1]. Současná tržní kapitalizace  BTC je 178 miliard dolarů. Pro srovnání, tržní kapitalizace Applu nebo Amazonu je cca 900 miliard dolarů, resp. 730 miliard dolarů

Využití bitcoinu jako měny, zejména díky jeho vysoké volatilitě, je v současné době relativně malé. Dá se použít jako platidlo (mnoho e-shopů i kamenných obchodů ho přijímají), dále se zmiňuje využití pro odesílání peněz do zahraničí s minimálními náklady nebo jako investiční nástroj. To vše je aplikovatelné pouze za předpokladu, že kryptoměny budou do budoucna stabilním uchovatelem hodnoty. V opačném případě by jejich využitelnost spočívala pouze ve spekulaci na burzách a bude na ně nahlíženo spíše jako na investici, než jako měnu. Do určité míry se dá BTC využít i v tzv. chytrých kontraktech (kvalitnější platforma pro provádění chytrých kontraktů je ethereum, druhá nejpopulárnější kryptoměna).

Mezi ekonomy probíhá diskuze, zda je vhodné bitcoin zařadit do investičního portfolia. Bývalý ekonom Raiffeisen bank a spolumajitel investičního fondu Quant Aleš Michl tvrdí, že bitcoin do investičního portfolia patří, zejména díky své decentralizaci (zatím není regulován ze strany státu), ale nemůžeme od někoho očekávat zázraky – viz jeho cenové výkyvy.

Ethereum (ETH)

Ethereum je druhou nejpopulárnější kryptoměnou současnosti a je označováno za největšího rivala bitcoinu. Bylo spuštěno v roce 2015 a rychle získalo na oblibě zejména díky funkci sprostředkovatele chytrých kontraktů. Ty se dají využít např. pro vzdálenou verifikaci dokumentů, bankovní převody nebo mohou plnit funkci mediátora v obchodním styku (blockchain ethereum bude garantovat, že složená jistina bude navrácena oběma stranách při splnění podmínek kontraktu). Tímto způsobem tak mohou nahradit například různé bankovní garance, či dokumentární akreditivy. Ethereum se mimo jiné používá i jako klasická kryptoměna obchodovatelná na burzách. Jeho současná tržní kapitalizace činí 84 mld. USD.

Mezi hlavní výhody ETH patří zejména transparentnost a rychlost oveření tzv. blocku – jednotka decentralizované databáze (transakce je ověřena v řádu vteřin, v případě BTC trvá oveření několik minut). Stejně jako ostatní kryptoměny se vyznačuje značnou cenovou volatilitou.

Budoucnost v ethereu a jeho výhodách vidí i technologické společnosti a banky (např. Microsoft, Santander nebo JP Morgan), jenž se podílely na vytvoření tzv. Enterprise Ethereum Alliance – pracovní skupinu pro rozvoj chytrých kontraktů na bázi ETH. Na rozdíl od bitcoinu nebylo ETH vyvinuto primárně pro platební účely, což z dané kryptoměny nedělá jeho přímého konkurenta.

Ripple (XRP)

Ripple není klasickou kryptoměnou. Na rozdíl od BTC, ETH a ostatních „klasických“ kryptoměn se nejedná o decentralizovanou kryptoměnu a tudíž se nedá těžit. Existují názory, že ripple nepatří mezi kryptoměny (spíše se jedná o jakýsi otevřený platební systém s vlastní digitální měnou), které bývají vnímány jako odboj vůči konvenčním platbám a bankám jako takovým. Ripple se nedá využít k platbám u obchodníků jako BTC, přesto je jednou z cenově nejstabilnějších kryptoměn, s celkovou kapitalizací 35 mld. USD.

Banky jsou nejčastějšími uživateli „rozhraní“ ripple, které lze využít k přeshraničním peněžním převodům (ripple oplývá vůbec nejrychlejší verifikaci transakcí – pouhé 4 vteřiny) . V současné době koketuje s ripple technologií spousta významných hráčů z finančního sektoru: Standard Chartered, Santander, UniCredit, AMEX a další. Technologie je zatím využívána hlavně v korporátním styku, fyzické osoby si budou muset ještě nějakou dobu počkat.

Díky své centralizace je ripple spolehlivým řešením, které využívají banky po celém světe. Pro zajímavost, banka Santander testuje instantní přeshraniční platby pomocí distribuované účetní knihy ripple na svých zaměstnancích. Pro klienty bude tato služba dostupná někdy v prvním čtvrtletí 2018. Ripple je jedna z mála kryptoměn, která se snaží zavděčit finančním institucím a zlepšit efektivitu celého sektoru.

Jsou kryptoměny anonymní?

Většině fanoušků kryptoměn se líbí myšlenka anonymity, která je s nimi spojená. Opravdu to tak v realitě funguje? Technicky vzato jsou klasické kryptoměny anonymní, protože při platebním styku nemusíte nikomu poskytovat své osobní údaje. Kryptoměnové transakce za sebou přesto zanechávají určitou stopu, která je navěky zapsána v otevřené účetní knize blockchainu. Další z věcí je, že každá kryptoměnová peněženka má svou adresu, která slouží jako jakýsi pseudonym vlastníka. Pod tímto pseudonymem se pak zadávají příkazy k převodu kryptoměn.

V současné době požaduje většina kryptoměnových online směnáren potvrzení o totožnosti klienta, což slouží jako pojistka v boji proti praní špinavých peněz a financování zločinu. Druhou možností je nákup kryptoměn v automatech za hotovost. V tomto případě se zákazník nemusí nijak prokazovat, ale kryptoměnu nakoupí za velice nevýhodných podmínek. Můžeme tedy konstatovat, že při splnění určitých podmínek jsou kryptoměny do určité míry anonymní. To neplatí o „centralizovaných“ kryptoměnách jako je např. ripple (ověřování transakcí neprobíhá volně na P2P bázi jako u BTC, ale celý systém využívá služby několika prověřených validátorů). Ripple je využíván zejména ve finančním sektoru, který je značně regulován – myšlenka anonymity tedy nepřipadá v úvahu.

Jak získat kryptoměny?

Existují dva způspoby, jak získat kryptoměny. První z nich je nákup v kryptoměnové směnárně či burze, tím druhým je jejich těžbaTěžba je velice důležitým prvkem celého fungování kryptoměn a jejich blockchainů, ale co si pod tímto pojmem představit? Těžení jako takové je v podstatě potvrzení balíků transakcí (např. převod kryptoměny), které byly v daném blockchainu provedeny. Tento balík se nazývá block a obsahuje veškeré informace distribuované účetní knihy. Oveřování transakcí je výpočet složitého algoritmu a je tedy velice náročné na výpočetní výkon počítačů (a tedy i elektrickou energii), proto získávají těžaři za oveření blocku určitý počet coinů těžené kryptoměny. Proces těžby je důležitý pro celý systém fungování dané kryptoměny, protože ve většině případů jsou decentralizované a v síti neexistuje žádný centrální počítač, který by se o ověřování transakcí staral. Vše funguje na peer-to-peer bázi. Více o blockchainu v následující kapitole.

Blockchain: technologie stojící nejen za kryptoměnami

Před nástupem blockchainu jsme se v obchodním vztahu museli spoléhat na určitý typ subjektu, chovájící se jako mediátor (nejčastěji banka). Mediátor nám dává záruku, že obchodní transakce (nejčastěji převod peněz) s neznámým subjektem bude probíhat bez podvodného jednání. Banka ze své pozice garantuje převod peněz a to jak na úrovni fyzických osob (platební příkas, inkaso), tak na úrovni firem, kde navíc může být převod peněz podmíněn splněním dalších určitých podmínek (dokumentární akreditiv, bankovní garance). V obecné rovině se tedy jedná o zabezpečení celého obchodu. Technologie blockchainu je schopna všechny tyto funkce splnit také a mediátor (banka) již není nutný.

Blockchain je decentralizovaná, distribuovaná databáze (v souvislosti s kryptoměnami se používá výraz distribuovaná účetní kniha – ang. Distributed Ledger Technology). Základním kamenem této databáze je již zmíněný block (jakýsi balík transakcí v systému), který uchovává veškeré informace o provedených transakcích. Jedná se o chronologický řetězec těchto záznamů (proto název blockchain). Jakmile informace do blocku jednou vstoupí, už nemůže být zpětně změněna. Informace z každého blocku navazuje na informaci z blocku předchozího a pokud by se někdo pokusil o podvod či změnu dat, musel by změnit i veškeré předchozí záznamy, navíc ve všech místech (počítačích), které jsou do blockchainu zapojeny. Z toho plynou jeho největší výhody: bezpečnost dat a transparentnost celého blockchainu. Transparentnost spočívá v dostupnosti veškerých dat – informace o každé transakci jsou veřejně dostupné a jsou ověřovány všemi uživateli pomocí kryptografických algoritmů.

Využití blockchain technologie

Kromě analýzy big data, internetu věcí nebo biometriky, blockchain technologie je budoucností mnoha sektorů. Bankovnictví, pojišťovnictví, průmysl či retail, aplikace blockchainu je velice široká. Zejména finanční instituce vidí v této technologii budoucnost, protože přináší možnost instantních peněžních převodů nebo obchodování s finančními deriváty. Zejména obchodování s finančními deriváty bez blockchainu je spjato s ohromnou byrokracií, které by mohla za pomoci technologie úplně zmizet. Efektivita je jednou z hlavních výhod blockchainu – ať už se jedná o automatizaci procesů a redukci nákladů nebo rychlost provedení celé operace.

Finanční instituce

Banky po vstupu FinTech společností na trh mění své zavedené business modely a koketují s technologiemi. Zejména fenomén přeshraničních bankovních převodů byl donedávna spjatý s obrovskými bankovními poplatky. To se teď může globálně změnit, zejména z důvodu zainteresovanosti největších hráčů na trhu, kteří reagují na služby jako TransferWise nebo Revolut, nabízející převody s minimálními poplatky. Konkrétně banky investovaly do startupů jako R3 nebo Ripple a snaží se o vytvoření typizovaného a legitimního rozhraní, použitelného v takto regulavaném odvětví. Dalšími aplikacemi v bankovnictví mohou být např. forex, operace na kapitálových trzích nebo obchod s finančními deriváty. Z důvodu nízké chybovosti a vysoké bezpečnosti může blockchain nahradit i compliance oddělení bank nebo pomoci v boji s praním špinavých peněz.

V oblasti InsurTech (technologie v pojišťovnictví) je možné blockchain využíván skrze chytré kontrakty, které dokáží zabezpečit, že podmínky pojistné smlouvy budou dorženy a smlouva jako taková může být uzavřena na dálku. Jedním z příkladů může být tzv. on-demand pojištění, které si klient založí v rámci minut, kompletně digitálně. Ať už se jedná o pojištění cenností, schopnosti splácet pro startupy a malé firmy nebo segment specifického pojištění (např. letecké nehody), zmíněné služby již nabízí InsurTech firmy po celém světě. Další aplikací může být i kontrola vypořádávání pojistných událostí. Blockchain v tomto případě dokáže provést kontrolu a zjistí, jestli nebyla pojistná událost nahlášena dvakrát.

Ostatní odvětví

Aplikovatelnost blockchain technologie je možná ve všech dalších odvětvích. V současné době se týká zejména vytváření různých digitálních identit a datových úložišť (využitelnost v oblasti zdravotnictví, různých registrů veřejné správy nebo pro osobní účely). Velmi často se hovoří o propojení blockchain technologie s internetem věcí, jejichž synergie je využitelná v managementu dodavatelského řetězce (pomocí senzorů nám umožní sledovat stav skladových zásob, pohyb zboží na cestě nebo splnění určitých podmínek a vlastností pro dané zboží). Další možnou aplikací je hlasování (ať už vnitropodnikové či hlasování na úrovni vnitrostátních voleb), jehož bezpečnost blockchain technologie dokáže zabezpečit. Kdo ví, třeba budeme již brzy chodit k volebním urnám pouze digitálně.

Budoucnost kryptoměn s otázníkem, za to blockchain je jistá budoucnost

Můžeme jenom polemizovat, jestli budou české banky následovat svou zahraniční konkurenci již dnes a začnou se blockchain technologií více zabývat. Její aplikace má mnoho výhod a využití téměř ve všech oblastech. Co se týče kryptoměn v čele s bitcoinem, o jejich budoucím vývoji můžeme pouze spekulovat. Po dramatickém poklesu hodnoty BTC na konci roku 2017 kryptoměny pronáleduje ještě větší punc nejistoty. Očekávání mnoha investorů nebyla naplněna a odpůrci kryptoměn si přišli na své.

Jak můžeme vidět na grafu s nejznámějšími investičními bublinami níže, chování bitcoinu se až nebezpečně podobá případu s cibulkami tulipánů v 17. století (tulipánová horečka je označována za nejstarší investiční bublinu vůbec). V současné době bitcoin splňuje veškeré znaky investiční bubliny, ale nemůžeme vědět, jestli se jeho hodnota v budoucnu neustálí. Kryptoměny v současné podobě neplní funkci uchovatele hodnoty a jsou hlavně nástrojem spekulantů. Pokud by došlo ke změně, konzervativější instituce jako banky nebo pojišťovny by se mohly o tuto problematiku zajímat více.

Kryptoměny jako platidlo nejsou pro technologické firmy tak zajímavé, ale jejich blockchain je využitelný v mnoha oblastech. V příštích letech můžeme očekávat boom v oblati blockchainu, což povede k větší automatizaci a s ní spojeným nárůstem efektivity. Ať už je to veřejná správa nebo firemní sektor, tato technologie má budoucnost.

[1] Pro porovnání: při vysoké ceně BTC v prosinci 2017 se denní transakce pohybovaly okolo 3,5 miliardy USD

Budeme v budoucnu platit náramky, prsteny či hodinkami?

Capgemini identifikovalo pro rok 2018 mezi Top10 trendy v oblasti plateb také platby prostřednictvím tzv. wearables.

Pro větší rozšíření plateb těmito novými platebními prostředky je výchozím předpokladem vyšší adopce bezkontaktních plateb. Tyto platby dramaticky ovládly nejen Českou republiku (90% plateb v roce 2017 bylo bezkontaktních), ale také například Holandsko, kde více jak každá druhá platba je bezkontaktní a 80% platebních terminálů má bezkontaktní technologii. Jedním z průkopníků v oblasti wearables plateb je holandská banka ABN Amro, která společně s Mastercard momentálně na 500 klientech testuje rozličné wearables platební prostředky – jedná se o platební náramky, šperky, chytré hodinky či klíčenky.

To, že by se tento druh plateb mohl stát poměrně oblíbeným navíc naznačuje i studie Mastercard, která deklaruje, že více než 175 milionu obyvatel Evropy je připraveno a ochotno začít platit tímto novým způsobem. Nastupující trend potvrzuje i poměrně úspěšné uvedení platebních náramků společnosti Twisto v České republice, který si během prvních 3 měsíců pořídilo 6 tisíc klientů – tj. je cca 10% aktivních klientů. Mezi hlavní benefity wearbales plateb patří především rychlost platby, která je dána jednak bezkontaktní technologií, tak tím, že zákazník má platební nástroj takříkajíc ihned „u ruky“ a nemusí vyndávat platební kartu či mobilní telefon.

Stav zápasu Banky vs. FinTech 1:1

Leden 2018, účinnost PSD2 za námi a zatím to vypadá, že banky nelehnou popelem pod útokem FinTechu. V sázkařské terminologii to zatím vypadá na remízu.

Aktuální Capgemini FinTech report 2018 shrnuje současnou situaci mezi bankami a FinTech společnostmi slovy, že pro další vývoj celého finančního světa je spolupráce těchto dvou stran nevyhnutelná.

Zatímco bankovní domy mají své silné stránky především v oblasti zákaznické důvěry, znalosti legislativyřízení rizik či robustní infrastruktury, tak FinTech staví své silné stránky především na využití moderních technologií, rychlé reakci na zákaznické potřeby či celkovému zlepšování zákaznické zkušenosti. Dle reportu, by mohlo až 90% FinTechů neuspět, pokud nenajdou vhodný model spolupráce s bankami. Za zmínku stojí i fakt, že celkově do FinTechu bylo od roku 2009 zainvestováno již 110 mld USD, což není úplně zanedbatelná částka – jsou to přibližně dva české státní rozpočty.

 

Každopádně hledání vzájemně výhodných pozic lze sledovat už i na českém trhu, kdy například Komerční banka začala spolupracovat se startupem Fakturoid, Česká spořitelna pak spolupracuje se společností Lime (rychlyvypis.cz, bankovnivizitka.cz), BudgetBakers (Správce financí) či Roger(automatické zadávání plateb pro malé podniky). A dle dostupných informací na spolupráci s FinTech společnostmi pracuje i ČSOB.

Přichází regulace kryptoměn? A je vůbec potřeba?

počtem kryptoměn a jejich úpisem na trh – tzv. ICO (Intital Coin Offering) se v poslední době takříkajíc roztrhl pytel. Měsíční objem investic do nových kryptoměn se na přelomu roku pohyboval okolo rekorních 1,6 milardy dolarů. Objem investovaných peněz do kryptoměn rostl v posledních měsících opravdu raketovým tempem a svým způsobem lze říci, že tvar křivky objemu investovaných peněz do nových kryptoměn kopíroval dramatický růst ceny bitcoinu. Uvidíme, zda toto tempo novým ICO vydrží i nadále.

V zasadě tedy bylo jen otázkou času, kdy se kryptoměny dostanou do hledáčku národních či nadnárodních regulátorů. O něco více překvapivější byl zásah směrem ke kryptoměnám od Googlu či Facebooku.

Facebook se v lednu 2018 rozhodl zakázat všechny reklamy týkající se kryptoměn či ICO. Nyní se k obdobnému kroku, zablokování veškerých reklam propagujících investice do kryptoměn a crowdfunding ve formě ICO, rozhodl i technologický gigant Google. Společnosti se tak snaží chránit své uživatele před podvodným jednáním a klamavými reklamami, které slibují rychlé a snadné zbohatnutí. Současné neregulované prostředí kryptoměn se zdá být nyní poměrně nebezpečné z hlediska potenciálního fraudu (varují před ním i samotní zakladatelé prvních kryptoměn Etherea a Ripplu) v kombinaci z neznalosti produktů a technologie ze strany investorů.

Nepřehledná situace na poli kryptoměn není jedno ani Evropské komisi, která v rámci svého FinTech akčního plánu oznámila, že aktuální stav bude společně s dohledovými orgány EU monitorovat a do konce roku 2018 rozhodnezda současný vývoj bude vyžadovat zásah na úrovni regulace EU. Trh kryptoměn a ICO v EU monitoruje ESMA (Evropský orgán pro cené papíry a trh) a EBA (Evropský orgán pro bankovnictví), které ve společném dokumentu zdůrazňují zejména:

> vysokou volatilitu a riziko vzniku bubliny

> neexistence ochrany spotřebitele

> netransparentnost cen daných komodit a zavádějící informace

provozní problémy kryptoměnových burz

neexistenci právního statusu kryptoměn jako měny nebo peněz, s čímž se v zásadě ztotožňují i s Mojmírem Hamplem z ČNB.

Nabízí se tedy otázka, zda kryptoměny regulovat či ne. Odpověď je složitá, protože vztah a citlivost na míru regulace má každý z nás individuální.

Já osobně v současném pojetí kryptoměn nevidím potenciál v podobě měny – je to zejména z důvodu, že kryptoměny nesplňují řadu elementárních funkcí, které má měna plnit v ekonomice – např. uchovatel hodnoty či všeobecný prostředek směny – brání tomu především problémy výše zmíněné. Kryptoměny nevnímám ani jako investici, ty totiž mají za sebou většinou nějaký fundament stanovující částečně jejich cenu. Ten u kryptoměn nevidím. V zásadě vnímám kryptoměny do určité míry jako určitý druh hazardu a ten se z mého pohledu regulovat má, zejména s ohledem na ochranu spotřebitele.

Na závěr stojí za zmínku ještě postřeh z letošní konference Finovate v Londýně, kde z řad samotných zástupců ze světa kryptoměn zaznívalo volání po určité míře regulace či definování jasných mantinelů a základních pravidel regulátory. Lidé – podnikatelé z kryptosvěta očekávají od případné regulace větší transaparentnost, důvěru a ochranu zákazníka ve světě kryptoměn. Díky tomu by mohli do svých projektů, produktů a služeb přilákat nové zákazníky a tím celý krypto byznys dále rozšiřovat.

Najdete nás

Adresa
123 Hlavní ulice
110 00 Praha 1

Otevírací doba
Pondělí — pátek: 9:00–17:00
Sobota a neděle: 11:00–15:00

Hledat
O tomto webu

Skvělé místo, kde můžete představit sebe a svůj web.

O tomto webu

Skvělé místo, kde můžete představit sebe a svůj web.

Hledat