Capgemini World FinTech Report 2019: Bude open banking již v dohledné době minulostí?

Hráči v současném ekosystému finančních služeb se vydají směrem spolupráce a zaměří se na zákazníky samotné. Banky a FinTech společnosti již nebudou produktově orientované, ale zaměří se přímo na zákazníky a jejich celkovou spokojenost. Důležitým zdrojem pro tuto transformaci jsou zákaznická data, která budou fundamentálním vstupem pro vývoj nových produktů i personifikaci služeb. Někteří z hráčů získají nové zdroje příjmů, pocházející z monetizace technické infrastruktury. Tam můžeme zařadit např. API, které nabírá stále více na důležitosti. Přesto, že oblast open bankingu stále ještě nedosáhla svého vrcholu, hráči na finančním trhu vstupují do nové fáze inovace, kterou můžeme nazvat Open X, vyplývá to ze zprávy World FinTech Report 2019, kterou vydaly společnosti Capgemini a Efma.

Open banking je mrtev, ať žije Open X

Slovní spojení open banking je stále „buzzwordem“, ale hrozí zde nebezpečí, že již brzy může být minulostí. Open banking byl doménou zejména bank, ale Open X se vyznačuje roztříštěností trhu, na který vstoupily i technologické společnosti. Ať už jako konkurenti bank nebo jejich spojenci. Open X bankovnictví se vyznačuje čtyřmi hlavními pilíři:

  1. Přesun sektorových hráčů z produktové orientace k zákaznicky orientovanému modelu
  2. Data nabyla na důležitosti a stala se kritickým přínosem
  3. Místo unilaterálního přístupu k vývoji/nákupu nových technologií se hráči ve finančním sektoru stanou partnery
  4. Schopnosti a vlastnictví určitých aktiv se stanou sdílené

Přesun k Open X bankovnictví bude zapříčiněn zvýšeným využíváním zákaznických dat z různých zdrojů, které budou zpracovány za účelem nabídky personifikovaných produktů pro zákazníky. Zákazníci budou rozděleni do určitých segmentů, na které bude brán individuální zřetel. Dalším hybatelem je poskytování diferencovaných služeb. Finanční instituce již nebudou entitami, které poskytují klasické služby, bude možné si u nich objednat služby jako KYC (Know Your Customer), ověřování identity, pronájem infrastruktury, externí účetní služby či datově-analytické služby. Dále to mohou být i nefinanční služby, jež je ochotno využívat velké množství zákazníků, můžeme tam zařadit pronájmy hotelů/objednání letenek (25 %), zdravotní a wellness služby (24 %) nebo mobilní služby (23 %).

Monetizace API jakožto nový zdroj zisků

Společnost Capgemini ve World FinTech Reportu 2019 identifikovala, že se hráči ve finančním sektoru vydávají směrem monetizace svých API, které přinášejí bankám a technologickým společnostem dodatečné příjmy. Hráči ve finančním sektoru se vyjádřili, že je potenciálně zajímají dvě rozdílné metody pro zpeněžení API. První je sdílení příjmů z API mezi partnery (60 % bank a 70 % FinTech společností si myslí, že je tento přístup udržitelný). Druhým je poplatek za zpřístupnění API, jenž podporuje 46 % bank a 55 % FinTech společností. Tyto metody můžeme kategorizovat jako „přímé“. Capgemini dále identifikovalo, že ten správný strategický záměr leží v nepřímých modelech, které firmám poskytují další distribuční kanály pro své produkty. Další z výhod bude zvýšený stupeň personalizace produktů, jenž pomůže ve výběru prioritních klientů, kteří pro banky představují hlavní nositele přidané hodnoty. Získaná data by pomohla účastníkům ekosystému k lepšímu cílení na zákazníky a v případném cross sellingu a up sellingu dalších produktů. V tom je hlavní rozdíl mezi původním open bankingem a Open X ekosystémem.

Na rozdíl od platebního sektoru, v případě API nemůžeme očekávat nucenou standardizaci ze strany regulátorů. Sami hráči ve finančním sektoru si tyto standardy musí definovat. První z hráčů, který se pokusí o tuto standardizaci, získá „výhodu prvního“ a vyhne se budoucím komplikacím spojeným s adaptací nových technologií a API rozhraní. Nicméně pouhá třetina vrcholných manažerů finančních institucí se pro Capgemini vyjádřila, že je technologicky vybavena pro monetizaci jejich API rozhraní.

Open banking otevře nové příležitosti

Platby jsou jednou z oblastí, která bude otevřeným bankovnictvím nejvíce zasažena v korporátním prostředí. Myslí si to téměř 90 % dotázaných bank a 70 % FinTech společností. Další z nich je úvěrování, které zmínilo 53 % bank a téměř 63 % FinTech společností. Na opačné straně barikády se nachází kapitálové trhy, které podle bank (12,9 %) a FinTechů (17,5 %) budou zasaženy minimálně. Přestože BigTech společnosti neplánují okamžitou a masovou expanzi do finančního sektoru kvůli striktnímu regulatornímu rámci, ale současní hráči z tohoto ekosystému mohou jejich vstup na trh v budoucnu očekávat. Další věcí hrající do karet bankám je neochota některých zákazníků sdílet svá osobní data s technologickými společnostmi. Konkurence ze strany BigTech společností je i kvůli nově vznikajícím netradičním službám, které tradiční banky začínají nabízet. K tomu bude potřeba vybudovat udržitelnou a jasně definovanou digitální strategii pro úspěšnou transformaci. Klíčové budou core systémy banky, které musí být schopny rychle reagovat 24/7.

Co může Open X ekosystému uškodit?

Nařízené otevření bankovního prostředí přivedlo banky do situace, kdy musí zpřístupnit roky hromaděná data třetím stranám. Absence standardů a nejisté regulatorní prostředí pouze umocňuje skepsi některých zavedených hráčů na trhu. Bankéři a manažeři FinTech společností se vyjádřili, že mezi jejich největší obavy patří přístup k citlivým datům (74 %), fragmentované požadavky ze strany regulátorů (68 %), nekonzistence v případě interpretace (61 %) a faktor důvěry (57 %). 57 % bankéřů identifikovalo jako potenciální překážky i samotné regulatorní rámce PSD2 a GDPR. Pochybení v případě ochrany osobních údajů a soukromí zákazníků je primárním znepokojením pro bankéře, jelikož mohou vyústit v masivní pokuty a ztrátu důvěry zákazníků. Další překážkou mezi partnery je příliš rozdílná organizační kultura. Téměř 66 % manažerů bank a 70 % manažerů FinTech společností se shodlo, že rozdílná kultura mezi partnery je největší překážkou úspěšné implementace otevřeného bankovnictví. FinTech společnosti jsou toho názoru, že malá míra zapojení vysokých manažerů (CxO) v rozhodovacím procesu (60 % dotázaných) a procesní bariéry mezi subjekty (70 %) jsou další z výzev, které komplikují úspěšnou implementaci open bankingu.

Banky s FinTechy spolupracují i na tuzemském trhu

Na tuzemském trhu s finančními službami se v posledních letech objevilo několik zajímavých FinTech společností. Původně bankami pohrdané startupy se dostaly do situace, kdy jsou jejich plnohodnotnými partnery a v některých případech i konkurenty. FinTech společnosti dodávají pro české banky mnoho řešení, od API rozhraní po specializované komponenty pro internetové bankovnictví a kategorizace plateb. Banky zakládají své interní FinTech startupy a inkubátory, aby zlepšily svou technologickou pozici a získaly konkurenční výhodu při boji o zákazníka se svými konkurenty. Jak banky, tak technologické společnosti musí využít příležitosti, které přinesla směrnice PSD2 a nabídnout svým klientům jednodušší přístup ke správě jejich majetku. „Ať už se jedná o kontrolu stavu všech účtů v jedné aplikaci, provádění plateb či jejich kategorizaci, pro finanční instituce i jejich klienty z nových produktů a funkcionalit plyne řada výhod. Banky získají další data, která mohou využít pro lepší cílení na zákazníky, personalizaci produktů a služeb a také k případné monetizaci dat. Pro klienty se banking stane příjemnější činností, která jim nezabere tolik volného času, mohou využívat produkty na míru a díky možnosti vytvářet přehledy o kategorizaci transakcí se mohou naučit více spořit a plánovat si své budoucí útraty,“ říká Branislav Beneš z pražské pobočky společnosti Capgemini.

České FinTech startupy oproti zahraniční konkurenci neztrácejí a některé se vydávají vlastní cestou a přímo bankám konkurují. „Dobrým příkladem jsou české FinTech společnosti provozující vlastní PFM [1] aplikace s mezinárodní působností, do které si uživatelé z různých koutů světa mohou napojit účty u podporovaných bank a mít tak lepší přehled o své finanční situaci. Mezi podporované subjekty patří i některé z největších bank světa, jejichž důvěra vrhá dobré světlo na české technologické společnosti,“ dodává Branislav Beneš. Tyto společnosti sice stále nepatří mezi tzv. FinTech jednorožce[2] , které vidíme ve světě, ale vše může být jen otázkou času.

Celý report naleznete ke stažení na adrese https://fintechworldreport.com/resources/world-fintech-report-2019/

[1] Zkratka pro Personal Finance Management. Aplikace pro správu osobních financí, které uživatelům pomohou strukturovat jejich nákupy, generovat přehledy pro všechny napojené účty a případně je učit finanční gramotnosti.

[2] FinTech startupy s valuací větší než 1 miliarda dolarů.

Capgemini World Insurance Report 2019: Pojišťovny musí inovovat a reagovat na nová rizika

Již více než deset let přináší Capgemini pohled na technologický vývoj v pojistném sektoru ve svém World Insurance Reportu. V současném businessovém prostředí čelí všichni jeho aktéři novým rizikům, která pochází zejména z makroprostředí. Těmto rizikům čelí jak privátní a firemní klientela pojišťoven, tak pojišťovny samotné. Klientela pojišťoven je stále náročnější na kvalitu a komplexnost nabízených služeb, ale pojišťovny stále nedokáží uspokojit zákaznické očekávání v plné výši. Pouze 25 % firemních klientů a 15 % privátních klientů je dostatečně pojištěno proti novým rizikům. Služby s přidanou hodnotou a větší zapojení do života klientů jsou cestou pro pojišťovny, jak zlepšit retenci svých klientů a jak získat klienty nové. V této věci pojišťovnám pomohou technologické společnosti, které disponují technickou sadou dovedností, jenž mohou zlepšit kvalitu nabízených služeb a přinést nové pojistné produkty na trh. K této spolupráci se pozitivně vyjádřilo 50 % dotázaných pojišťoven. Pojišťovny by měly změnit přístup ke svým klientům a chovat se k nim jako partner, který jim na životní cestě bude oporou a pomůže jim ke snížení rizika.

Pojišťovny nestíhají reagovat na nová rizika a nesplňují zákaznická očekávání

Capgemini identifikovalo pět hlavních makro rizik, kterým klienti pojišťoven čelí: nové enviromentální dopady a trendy, technologický rozvoj, měnící se demografické trendy, nová medicínská a zdravotní rizika a stále se měnící podnikatelské prostředí. Většina pojišťoven do této doby nebyla schopna reagovat na zmíněné hrozby a poskytnout svým klientům vhodné produkty, které by rizika z nich plynoucí pokryla. Méně než 25 % firemních klientů a méně než 15 % privátních klientů si myslí, že nejsou dostatečně pojištěni před výše zmíněnými makro riziky. Nejčastějším rizikem, kterému čelí privátní klientela, jsou rizika spojená se vznikem zdravotních potíží a nákladů na jejich léčbu. Že taková situace nastave, se obává 85 % dotázaných pojistitelů, z nichž pouze 10 % má podle jejich názoru komplexní pojištění, které by případná rizika dokázalo pokrýt. Příchod další finanční krize je největším rizikem identifikovaným firemními klienty pojišťoven (88,3 %), z čehož přibližně 16 % je přesvědčeno, že by své potenciální ztráty dokázalo pokrýt současným pojištěním. Další velkou hrozbou pro privátní i firemní klientelu je nebezpečí kyberútoků a zneužití osobních údajů. Tomuto riziku je vystaveno 83 % privátních klientů a 87 % firem. Pouze 5 % privátních klientů je proti podobné situaci pojištěno, v případě firem je pojistným produktem chráněno 17 % z nich. Produktová nabídka týkající se kyberútoků pro privátní klientelu není příliš rozsáhlá, což dává prostor pojišťovnám k akvizici nových klientů.

Strategické produktové plány pojišťoven ne vždy kopírují současné trendy v pojistném sektoru. Přibližně 70 % dotázaných představitelů pojišťoven se vyjádřilo, že jejich produktová nabídka se neustále rozšiřuje. Nové produkty se bohužel nedají pokládat za komplexní a nedokáží pokrýt rizika plynoucí z nových „hrozeb“, kterým klienti pojišťoven v současnosti čelí. Jedinou světlou výjimkou je oblast P&C pojištění[1]. Pojišťovny kladou na oblast P&C pojištění zvýšený důraz a téměř veškeré nově plánované produkty jsou komplexního charakteru a reagují na nové hrozby.

[1] Pojmem P&C pojištění se označuje kategorie pojištění majetku a úrazového pojištění.

Technologie pomohou pojišťovnám při řízení rizik a vývoji inovativních produktů

Technologie jako strojové učení, umělá inteligence nebo pokročilá datová analýza nabízejí pojišťovnám možnost získat další strukturovaná i nestrukturovaná data z vícero zdrojů, která by vedla k jednodušší kvantifikaci nově vznikajících rizik. Více než 55 % dotázaných pojišťoven již zmíněné technologie k identifikaci a kvantifikaci rizika využívá. Jednou z dalších cest je automatizované vyhodnocení rizik, které by pojišťovnám pomohlo s rychlejším spouštěním nových produktů na trh a posouzení rizikovosti klienta při uzavírání nových pojistných smluv. Capgemini konstatuje, že nové produkty založené na nových business modelech (např. on-demand [2] pojištění nebo pay-per-use pojištění) se bez automatického scoringu klienta neobejdou. Pojištění založená na nových business modelech jsou mezi zákazníky stále populárnější a více než 55 % z nich vykazuje zvýšený zájem o inovativní pojistné produkty. I přes zmíněné benefity, které z nich plynou, pouze 33 % dotázaných pojišťoven nástroje pro automatizované vyhodnocení rizik používá. Využívání IoT zařízení (zařízení pro internet věcí) stále není v pojistném sektoru masově rozšířeno. I přes identifikovaný potenciál IoT pro získávání analytických dat a využití čidel v případě parametrického[3] či pay-per-use pojištění, pouhých 20 % dotázaných pojišťoven tato zařízení ve své praxi využívá. Lépe jsou na tom pojišťovny ve využívání umělé technologie, kterou implementovalo více než 57 % z nich.

[2] On-demand pojištění může být klientem libovolně sjednáváno a zrušeno, nebo je platné pouze po dobu trvání určité události. On-demand pojištění často nachází uplatnění ve sdílené ekonomice nebo při cestování.

[3] Parametrické pojištění je typ pojištění, při kterém se pojistníkovi nevyplácí pojistná částka při skutečné škodě, ale při nastání určitých podmínek. Příkladem může být pojištění úrody v zemědělské produkci, kdy je pojistná částka vyplacena při nedostatečném množství srážek.

Partnerství s technologickými společnostmi je cestou k úspěchu

Jedním ze směrů, kterým se pojišťovny vydávají pro získání přidané hodnoty pro své pojistné produkty, jsou partnerství s InsurTechy (technologické společnosti působící v pojistném sektoru) či jejich akvizice. InsurTech společnosti často nabízejí pokročilé nástroje pro identifikaci rizik, nejen v případě scoringu klientů, ale i v dalších oblastech jako je např. pravděpodobnost nastání škodné události nebo využívání dat za účelem zlepšení prevence. Zejména kvůli zákaznicky orientovanému modelu dnešních pojišťoven je prevence správným krokem a přináší výhody pro klienty i pojišťovny. Ke spolupráci s InsurTech společnostmi se pozitivně vyjádřilo přibližně 50 % dotázaných manažerů pojišťoven. Další možností je integrace nových produktů a nástrojů od InsurTech společností do svého portfolia. V tom pojišťovnám může pomoci otevření rozhraní API, z něhož v současné době benefitují i bankovní domy ve formě open bankingu. Nejen technologické společnosti působící v pojistném sektoru mohou pojišťovnám pomoci se získáním přidané hodnoty. HealthTech společnosti, zabývajícími se technologiemi používánými ve zdravotnictví, jsou dalším příkladem synergického vztahu mezi pojišťovnou a tech společností. Příkladem může být aplikace zaměřená na zdravotní prevenci, která klientům připomene jejich ranní medikaci nebo je odmění za zdravý životní styl formou snížení pojistného.

Pojišťovny jako partneři svých klientů

Pojišťovna budoucnosti nebude již pouhým plátcem pojistné částky při vzniku škody. Dle 3 P modelu (partner, preventer, payer) pro oslovení zákazníků, který vytvořila společnost Capgemini, pojišťovny již nebudou pohou entitou, se kterou klienti uzavřeli pojistnou smlouvu. Pojišťovny budou plnit roli partnera svých klientů, který jim poskytne pomoc při nastání rizikové situace a činitele, jenž se postará o zvýšenou prevenci proti nastání škodní události. Pojišťovny v tomto směru využijí klientská data k větší personalizaci služeb s přidanou hodnotou a k poskytování poradenských služeb. Ty povedou ke snižování rizika, které jejich klienti podstupují a díky sníženému počtu likvidací pojistných událostí přinesou zvýšení profitability pojišťoven. Hlavní podmínkou pro správné využití 3 P modelu a získání představy o rizicích, kterým jejich klienti čelí, je využívání nových technologií. Ať už se jedná o IoT zařízení či mobilní aplikace, pojišťovny získají data v reálném čase, které mohou využít při identifikaci klientského rizika a poradenské účely. Přesto klienti stále nejsou příliš ochotni sdílet dodatečné osobní údaje s pojišťovnami, ani za cenu personalizace služeb a lepší prevence. Pouze 28 % privátních klientů by svá data pojišťovnám poskytlo, ale pouze 15 % by za služby s přidanou hodnotou bylo ochotno zaplatit. Firemní klienti jsou, za podmínky získání služeb s přidanou hodnotou, se svými daty sdílnější. Více než 45 % firemních klientů by bylo ochotných svá data pojišťovnám poskytnout a 36 % by za personalizované služby zaplatilo. „Pojišťovny zkoumají nové obchodní modely, jako například pojištění dle osobních potřeb zákazníků nebo dle dalších individuálních parametrů, chtějí být blíže zákazníkům a nabídnout jim vhodnější, personifikované služby na míru,“ říká Branislav Beneš z pražské pobočky společnosti Capgemini.

Společnost Capgemini identifikovala, že tento fenomén převládá u velkých společností, které jsou ochotné si za lepší kvalitu služeb připlatit. Zmíněný přechod pojišťoven z role plátce do role poradce je výsledkem agilního přístupu pojišťoven vůči novým rizikům současné doby a stále zvyšujícímu se očekávání jejich klientů. Pojišťovny tak mají příležitost využívat více proaktivní přístup ke svým klientům, rozšiřovat produktovou nabídku a vstupovat na nové trhy, ze kterých mohou očekávat nové zdroje svých příjmů.

Nové technologie se dostávají i na tuzemský trh

Na tuzemském trhu v oblasti pojišťovnictví se v těchto letech objevilo pár zajímavých projektů, které se vydaly cestou inovací. Ať už se jedná o InsurTech startupy nebo online srovnávače pojištění, všechny se rozhodly změnit zkostnatělý pojistný sektor v České republice. „Technologické firmy zabývající se pojištěním stále více nabývají na důležitosti. Ani zavedené finanční společnosti je neberou na lehkou váhu, o čemž svědčí jejich ochota do InsurTechů investovat nebo vytvářet své vlastní interní startupy. Český pojistný trh, v porovnání se západními zeměmi, stále ještě není z pohledu inovací vyzrálý. Přesto je ochota inovovat a využívat nové technologie zakomponována ve strategických plánech všech finančních institucí. Ať se jedná o digitální transformaci, vytváření intuitivních mobilních aplikací pro zvýšení interakce s klienty nebo otevření nových komunikačních kanálů. V neposlední řadě můžeme hovořit o zjednodušování procesů pomocí IoT zařízení, robotickou automatizaci či umělou inteligenci,“ říká Branislav Beneš z pražské pobočky společnosti Capgemini.

Celý report naleznete ke stažení na adrese https://worldinsurancereport.com/resources/world-insurance-report-2019/

Capgemini Czech Republic představilo nového generálního ředitele a vizi do roku 2021

V čele české pobočky společnosti Capgemini, předního světového poskytovatele služeb v oblasti poradenství, technologií a outsourcingu, stojí nově Branislav Beneš. V roce 2002 nastoupil do společnosti Empire, která se později stala součástí právě Capgemini. Postupně prošel technickými i manažerskými pozicemi, od softwarového inženýra, programátora a analytika až po konzultanta, a od roku 2009 spoluřídil českou pobočku z pozice Delivery Managera. Po 17 letech a s detailní znalostí společnosti střídá na pozici generálního ředitele Zdeňka Přibyla, který po více než třiceti letech v IT a sedmi letech ve vedení Capgemini odchází do zaslouženého důchodu.

Branislav Beneš chce v nové pozici využít bohaté znalosti celé společnosti, procesů a kontaktů s klienty a partnery a využít také celosvětovou reorganizaci Capgemini pro růst české pobočky a posílení pozice v rámci celosvětové struktury.

„Capgemini v průběhu minulého roku provedlo některé užitečné změny ve struktuře a cítíme větší důvěru, větší samostatnost české pobočky a chceme toho využít a naplno ukázat náš potenciál. Aktuálně máme zhruba 120 zaměstnanců, kromě pražské pobočky jsme v minulém roce založili i pobočku v Ostravě a daří se i naší brněnské pobočce, kde jsme zdvojnásobili počet zaměstnanců. Do roku 2021 bychom chtěli mít alespoň 165 zaměstnanců,“ říká Branislav Beneš, nový generální ředitel Capgemini Czech Republic. „Rád bych, aby zaměstnanci cítili hrdost na práci v Capgemini a nebyla to pro ně jen práce, ale i zábava. Jsem týmový hráč, takže každý zaměstnanec v Capgemini Czech Republic hraje důležitou roli. Udělám maximum, abychom dále vytvářeli inspirativní prostředí, a zároveň stavěli na cloudových technologiích a nových řešeních v oblasti digitální transformace.“

Capgemini Czech Republic se tradičně zaměřuje na bankovní sektor, pojišťovnictví nebo retail a stále aktivnější je také v oblasti cloudových řešení. Realizuje také řadu projektů spojených s mobilními platbami a platbami bez front, ať už se jedná o prodejní řetězce nebo možnost rychlé bezhotovostní platby například ve vlacích.

O Capgemini

Capgemini je světový lídr v oblasti poradenství, technologických služeb a digitální transformace a využívá inovace ve prospěch klientů a jejich příležitostí ve vyvíjejícím se světě cloudu, digitálních technologií a platforem. Společnost Capgemini využívá více než 50 let zkušeností a odborných znalostí a umožňuje organizacím realizovat obchodní vize a cíle prostřednictvím široké škály služeb. Capgemini věří, že obchodní hodnota technologií je přímo spojená s lidmi. Společnost Capgemini je zastoupena ve více než 40 zemích, v roce 2018 oznámila globální příjmy ve výši 13,2 miliardy EUR a zaměstnává více než 200 000 zaměstnanců.

V České republice patří Capgemini mezi deset největších poskytovatelů služeb v oblasti informačních technologií. Capgemini nabízí klientům v ČR služby více než 120 odborníků se zkušenostmi v oblasti poradenství, vývoje aplikací, systémové integrace, tvorby internetových portálů a bezpečnosti. Mezi klienty skupiny v České republice patří nejvýznamnější banky, mobilní operátoři nebo průmyslové organizace.

World Payments Report 2018: Nová konkurence pro banky v platebním businessu

Platební business v posledních letech prochází procesem digitalizace, kterému nahrává do karet spolupráce tradničních hráčů na trhu s FinTech společnostmi. Inovace příchází i spolu s novými hráči na trhu, kteří jsou tvořeni velkými technologickými společnostmi. Tyto společnosti jsou v dnešní době označovány jako BigTech (Apple, Amazon, Google, Facebook a další). Požadavky regulátorů by měly být brány jako příležitost pro hráče v platebním businessu ke zlepšení jejich, někdy již zastaralých, infrastruktur. V Evropě hovoříme zejména o směrnici PSD2 (Payment Service Directive 2),  která přináší revoluci otevřeného bankovnictví.

Bezhotovostní transakce rostou celosvětově

Mobilní peněženky, platební karty, bankovní převody nebo již ne tolik využívané šeky – všechny zmíněné platební nástroje přispívají k růstu celosvětových bezhotovostních transakcí. Počet celosvětových bezhotovostní transakcí vrostl v roce 2016 o 10,1 % na 482,6 miliard. Na tomto růstu se podílely zejména rozvíjející se trhy v Asii (25,2%) a region pojmanovaný jako CEMEA (Střední Evropa, Střední Východ a Afrika), který v bezkontaktních platbách vzrostl o 17,1 %. Již rozvinuté trhy v Evropě  a Severní Americe vrostly o 7,7 % a 5,7 %. Nejnižší míru růstu můžeme pozorovat překvapivě u regionu Jižní Ameriky, který je pokládán za rozvíjející trh, s růstem v řádu 3 %. Když se na vývoj bezkontaktních plateb podíváme z pohledu jednotlivých zemí, nejvyšší míru růstu v letech 2015-2016 zaznamenalo Rusko (36,5 %), Indie (33,2 %), Čína (25,8 %) a Jihoafrická republika (15,1 %). Podle odhadů by se měla takto vysoká míra růstu v Číně v příštích letech spíše stabilizovat a snížit. V případě Ruska, které mělo nejvyšší podíl na růstu v regionu CEMEA, se o tak vysoký růst postarala tamní vláda a její program pro propagaci platebních karet.

Regiony zařazené do kategorie rozvinutých (Asie-Pacifik, Evropa vč. eurozóny a Severní Amerika) se podílely na celkových bezhotovostních platbách z více než 66 %. V minulých 10 letech se tento podíl snížil o více než 20 % na úkor rozvíjejících se trhů. Státy patřící do zmíněné kategorie zaznamenaly mírnější míru růstu než rovíjející trhy. Všechny státy kromě Austrálie, Japonska a Singapuru zaznamenaly pouze jednociferné tempo růstu.

BigTech společnosti válcují konkurenci v případě mobilních peněženek, globálním leaderem je Čína

Mobilní peněženky (také označované jako e-wallet) jsou jedním z dnešních fenoménů bezhotovostního platebního styku. V roce 2016 byly přes tyto mobilní aplikace provedeny platby v 41,8 mld. dolarů. Stále můžeme tvdit, že adopce mobilních peněženek je relativně nízká, protože se podílí na bezhotovostních platbách z globálního měřítka „pouze“ z 10 %. Tento fakt je ovlivněn zejména rozdílnou penetrací mobilních telefonů na jednotlivých trzích a cenou mobilních datových tarifů, jelikož některé mobilní peněženky vyžadují připojení k internetu. Když se podíváme na úspěšnost BigTech společností a bank v této oblasti, BigTech společnosti suveréně vítězí nad bankami v případě tržního podílu. 71 % veškerých bezhotovostních transakcí přes mobilní peneženky zajišťují aplikace od BigTech společností. Hlavním důvodem je pomalejší digitální transformace bank, kterou BigTech společnosti již dávno prošly a dále průběžně pracují na vývoji moderních digitálních technologií. Z případné spolupráce bank a BigTech společností by profitovaly obě strany. Banky by do řešení vnesly zvýšení důvěry zákazníků v nabízené služby a svou širokou klientskou základnu využívající jejich produkty. BigTech společnosti by mohly přispět novými technologiemi, zjednoduššením služeb a svou technickou expertízou. Z hlediska pohledu jednotlivých států je celosvětovým leaderem v této oblasti Čína. Zejména lokální leadeři provozující mobilní peněženky jako Ali Pay nebo WeChat Pay pomohly Číně k zisku téměř 40% podílu celosvětového trhu mobilních peněženek. Čínští zákazníci v roce 2016 zaplatily svými mobily zboží za více než 16 mld. dolarů.

Směrnice PSD2 je předpokladem pro rychlejší adopci inovací

Banky a obecně hráči v platebním businessu mají možnost nabídnout efektivnější služby svým klientům díky novým technologiím. Nové regulatorní požadavky mimo EU, které byly představeny tento rok, se zabývají zejména snižováním rizik, standardizací poskytovaných služeb a jsou nástroji v boji proti korupci, terorismu a praní špinavých peněz. Zejména evropská směrnice PSD2 je pokládána za činitele, který zabezpečí rychlejší adopci inovací ve finančnictví a povede k větší zákaznické spokojenosti. PSD2 můžeme pokládat i za jakési srovnávací měřítko pro regulátory po celém světě, kteří se touto evropskou směrnicí inspirují. Nové směrnice a nařízení ve světě, které se věnují finančnímu sektoru (označované jako Key Regulatory and Industry Initiatives, zkráceně KRII), budou mít pozitivní dopad na rychlejší adopci inovací a na zefektivnění boje proti financování terorismu, praní špinavých peněz, větší transparentnosti a snížení rizika (jak na straně finančních institucí, tak samotných kleintů).

Nejzajímavějšími ze směrnic ve světě jsou zejména regulace trhu mobilních peneženek v Číně, které otevřou lokální trh i zahraničním hráčům jako jsou Apple Pay a Google Pay. Přesah některých směrnic a nařízení z lokálních do globálních může přinést i problémy, kdy dochází ke konfliktu jednotlivých regulatorních požadavků. K tomu dochází i v případě PSD2 a směrnice GDPR o ochraně osobních údajů nebo mezi PSD2 a nařízením 5AMLD (Fifth Anti-Money Laundering Directive), které je věnováno problematice boje proti praní špinavých peněz.

Faktory utvářející platební sektor

Platební sektor prochází neustálým pocesem změn. Jedním z hlavních činitělů jsou samotní klienti finančních institucí a jejich měnící se očekávání. Klienti se již nespokojí s základními atributy zakoupených produktů, ale požadují služby s přidanou hodnotou. Toto očekávání se mění jak ze strany korporátní klientely, tak ze strany fyzických osob. Dalším z hybatelů jsou již zmínění noví hráči na trhu, které reprezentují technologické společnosti a nově vznikající digitální banky („challenger banks“). Nové požadavky regulátorů přináší nové možnosti pro banky i zákazníky, jak získat více výhod ze své „spolupráce“. Zejména open banking mění svět všech bankovních klientů, kteří vlastní vícero bankovních účtů u různých institucí. To vše díky využití API (Application Program Interfaces), které pomohou jednotlivým bankám sdílet klientská data. Nejedná se pouze o banky, které využívají API k propojení, ale také FinTech společnosti. FinTech společnosti již v současné době hojně spolupracují s bankami na zajímavch projektech a obě strany z této spolupráce benefitují.

Nový platební ekosystém přinese větší efektivitu a profitabilitu

Pokud chtějí banky ustát v konkurenčním boji v oblasti plateb, musí se rozhodnout, zda budou hrát roli leadera v tomto nově vznikajícím platebním ekosystému a musí si vybrat toho správného partnera. Z vyjádření vrcholných představitelů bank je patrné, že pouze 38 % dotázaných bank je v současnosti ochotné tuto roli plnit, což představuje relativně malé množství, s ohledem na vstup nových hráčů na trh. Technologické společnosti mohou přispět svými zkušenostmi s vývojem a adaptací nových technologií. Dle bankovních manažerů je spolupráce s FinTechy prospěšná zejména v oblasti reportingu a datové analýzy (77,5 %), KYC (77,5 %) a při vývoji PFM řešení pro správu osobních financí (69 %). Větší efektivitu a s tím spojenou profitabilitu by přinesla modernizace platební infrastruktury a nové technologie, které vytvoří nové platební kanály. Dalším hybatelem jsou instantní platby, které by nahradily v současnosti drahé platební karty a pomohly k akvizici nové firemní klientely. Firemní klientelu by dále přilákaly i služby s přidanou hodnotou, kdy by jim byla banka schopna předpovědět jejich peněžní toky, automatizovat vypořádávání a zefektivnit přeshraniční platby. To vše za využití nových technologií vytvořených ve spolupráci s FinTech společnostmi a datové analýzy.

 

Najdete nás

Adresa
123 Hlavní ulice
110 00 Praha 1

Otevírací doba
Pondělí — pátek: 9:00–17:00
Sobota a neděle: 11:00–15:00

Hledat
O tomto webu

Skvělé místo, kde můžete představit sebe a svůj web.

O tomto webu

Skvělé místo, kde můžete představit sebe a svůj web.

Hledat