Kryptoměny a blockchain technologie

Slovo kryptoměna v současné době vyvolává spoustu emocí a je nepochybně zajímavým produktem dnešní doby. Mnoho nových investorů se spálilo a prodělalo hromadu peněz. Mnozí z nich si myslí, že je to pouze špatné období pro kryptoměny, jejich odpůrci argumentují prasklou investiční bublinou. Ale co blockchain, technologie stojící za kryptoměnami? Největší hráči z finančního sektoru a technologických společností již blockchain testují a slibují si od něj zlepšení efektivity svých procesů a snižování nákladů. Tato technologie není aplikovatelná jen v korporátní sféře, ale může se s ní dostat do styku kdokoliv z nás. Je to pouze krátkodobý trend, který brzy upadne v zapomnění, nebo nám všem ulehčí život?

Něco málo z historie

Kryptoměny a jejich deriváty v současně plní stránky všech novin, jsou jich plné reklamy na internetu a pravděpodobně téměř každý ve vašem okolí o tomto termínu alespoň slyšel. Kryptoměny jsou v současné době propírány ve všech médiích a diskuze odborníků z akademické i businessové sféry je na denním pořádku. Co před pár lety leželo v hledáčku pouze pár nadšenců, má v současné době miliony fanoušků po celém světe.

Za předchůdce kryptoměn můžeme považovat ecash (vytvořený v r. 1990) amerického kryprografa Davida Chauma. Jednalo se o anonymní, kryptografickou, elektronickou měnu, kterou využívalo několik bankovních ústavů v Evropě (např. Credit Suisse, Deutsche Bank nebo Bank Austria). Tato služba zprostředkovávající mikrotransakce nebyla bezplatná, nebyl o ní velký zájem a celý projekt zkrachoval v roce 1998.

Historicky první kryptoměnou, jako je známe dnes, je Bitcoin. Bitcoin vznikl v roce 2009 a jeho první transakce byla provedena o rok déle. Jeho zakladatel je znám pod jménem Satoshi Nakamoto, ale jeho identita nebyla nikdy potvrzena a zřejmě se jedná o pseudonym. Jen o pár let později začaly vznikat konkurenční kryptoměny jako Litecoin (2011), Namecoin (2011) nebo Ripple (2013).

Jsou kryptoměny vůbec měnou?

Kryptoměna je obecně definována jako forma digitální měny nebo elektronických peněz. Přesto, že jsou kryptoměny obecně označovány jako měny, český právní systém je takto nedefinuje. Z vyjádření ČNB a Generálního finančního ředitelství vyplývá, že kryptoměny jsou brány jako nehmotné, movité a zastupitelné věci a nelze je tedy chápat jako měnu jako takovou. Legislativa týkající se této oblasti je stále téměř v kolébce, což se dá říct i o kryptoměnách samotných.

Víceguvernér ČNB Mojmír Hampl souhlasí s názorem, že kryptoměny nejsou klasické měny. Na rozdíl od klasických měn nesplňují podmínku stability kupní síly (hodnota kryptoměn je velice kolísavá) a můžeme je chápat jako komoditu. Komodity se dají směňovat v rámci barterového obchodu (kryptoměny jsou tedy chápány jako zboží, které je směněno za jiné – např. spotřební elektronika).

Odpůrci tohoto názoru mohou argumentovat tím, že za měnu lze označit jakýkoliv protředek, který funguje jako platidlo v obchodním styku (což kryptoměny splňují) a jsou směnitelné za většinu fiat měn současnosti. Na druhou stranu, klasické měny jsou regulovány ze strany kontrolního orgánu, jímž jsou ve většině případů centrální banky. Kryptoměny byly vytvořeny s úplně opačným záměrem – jsou neregulované a decentralizované.

Bitcoin (BTC)

Nejznámější a současně nejhodnotnější kryptoměnou je již zmíněný bitcoin. Při jeho vzniku v roce 2009 neměl skoro žádnou hodnotu, ale v prosinci 2017 se jeho hodnota vyšplhala na téměř 20 tisícové dolarové maximum. Bitcoin je současně vůbec nejdiskutovanější z kryptoměn vůbec. Hlavním z důvodů je jeho vysoká cenová volatilita, zájem hackerů útočících na kryptoměnové burzy a plánovaná regulace ze strany národních vlád. V průměru se denně provede přibližně 200 tisíc transakcí, jejichž současná hodnota se pohybuje okolo 1 miliardy dolarů[1]. Současná tržní kapitalizace  BTC je 178 miliard dolarů. Pro srovnání, tržní kapitalizace Applu nebo Amazonu je cca 900 miliard dolarů, resp. 730 miliard dolarů

Využití bitcoinu jako měny, zejména díky jeho vysoké volatilitě, je v současné době relativně malé. Dá se použít jako platidlo (mnoho e-shopů i kamenných obchodů ho přijímají), dále se zmiňuje využití pro odesílání peněz do zahraničí s minimálními náklady nebo jako investiční nástroj. To vše je aplikovatelné pouze za předpokladu, že kryptoměny budou do budoucna stabilním uchovatelem hodnoty. V opačném případě by jejich využitelnost spočívala pouze ve spekulaci na burzách a bude na ně nahlíženo spíše jako na investici, než jako měnu. Do určité míry se dá BTC využít i v tzv. chytrých kontraktech (kvalitnější platforma pro provádění chytrých kontraktů je ethereum, druhá nejpopulárnější kryptoměna).

Mezi ekonomy probíhá diskuze, zda je vhodné bitcoin zařadit do investičního portfolia. Bývalý ekonom Raiffeisen bank a spolumajitel investičního fondu Quant Aleš Michl tvrdí, že bitcoin do investičního portfolia patří, zejména díky své decentralizaci (zatím není regulován ze strany státu), ale nemůžeme od někoho očekávat zázraky – viz jeho cenové výkyvy.

Ethereum (ETH)

Ethereum je druhou nejpopulárnější kryptoměnou současnosti a je označováno za největšího rivala bitcoinu. Bylo spuštěno v roce 2015 a rychle získalo na oblibě zejména díky funkci sprostředkovatele chytrých kontraktů. Ty se dají využít např. pro vzdálenou verifikaci dokumentů, bankovní převody nebo mohou plnit funkci mediátora v obchodním styku (blockchain ethereum bude garantovat, že složená jistina bude navrácena oběma stranách při splnění podmínek kontraktu). Tímto způsobem tak mohou nahradit například různé bankovní garance, či dokumentární akreditivy. Ethereum se mimo jiné používá i jako klasická kryptoměna obchodovatelná na burzách. Jeho současná tržní kapitalizace činí 84 mld. USD.

Mezi hlavní výhody ETH patří zejména transparentnost a rychlost oveření tzv. blocku – jednotka decentralizované databáze (transakce je ověřena v řádu vteřin, v případě BTC trvá oveření několik minut). Stejně jako ostatní kryptoměny se vyznačuje značnou cenovou volatilitou.

Budoucnost v ethereu a jeho výhodách vidí i technologické společnosti a banky (např. Microsoft, Santander nebo JP Morgan), jenž se podílely na vytvoření tzv. Enterprise Ethereum Alliance – pracovní skupinu pro rozvoj chytrých kontraktů na bázi ETH. Na rozdíl od bitcoinu nebylo ETH vyvinuto primárně pro platební účely, což z dané kryptoměny nedělá jeho přímého konkurenta.

Ripple (XRP)

Ripple není klasickou kryptoměnou. Na rozdíl od BTC, ETH a ostatních „klasických“ kryptoměn se nejedná o decentralizovanou kryptoměnu a tudíž se nedá těžit. Existují názory, že ripple nepatří mezi kryptoměny (spíše se jedná o jakýsi otevřený platební systém s vlastní digitální měnou), které bývají vnímány jako odboj vůči konvenčním platbám a bankám jako takovým. Ripple se nedá využít k platbám u obchodníků jako BTC, přesto je jednou z cenově nejstabilnějších kryptoměn, s celkovou kapitalizací 35 mld. USD.

Banky jsou nejčastějšími uživateli „rozhraní“ ripple, které lze využít k přeshraničním peněžním převodům (ripple oplývá vůbec nejrychlejší verifikaci transakcí – pouhé 4 vteřiny) . V současné době koketuje s ripple technologií spousta významných hráčů z finančního sektoru: Standard Chartered, Santander, UniCredit, AMEX a další. Technologie je zatím využívána hlavně v korporátním styku, fyzické osoby si budou muset ještě nějakou dobu počkat.

Díky své centralizace je ripple spolehlivým řešením, které využívají banky po celém světe. Pro zajímavost, banka Santander testuje instantní přeshraniční platby pomocí distribuované účetní knihy ripple na svých zaměstnancích. Pro klienty bude tato služba dostupná někdy v prvním čtvrtletí 2018. Ripple je jedna z mála kryptoměn, která se snaží zavděčit finančním institucím a zlepšit efektivitu celého sektoru.

Jsou kryptoměny anonymní?

Většině fanoušků kryptoměn se líbí myšlenka anonymity, která je s nimi spojená. Opravdu to tak v realitě funguje? Technicky vzato jsou klasické kryptoměny anonymní, protože při platebním styku nemusíte nikomu poskytovat své osobní údaje. Kryptoměnové transakce za sebou přesto zanechávají určitou stopu, která je navěky zapsána v otevřené účetní knize blockchainu. Další z věcí je, že každá kryptoměnová peněženka má svou adresu, která slouží jako jakýsi pseudonym vlastníka. Pod tímto pseudonymem se pak zadávají příkazy k převodu kryptoměn.

V současné době požaduje většina kryptoměnových online směnáren potvrzení o totožnosti klienta, což slouží jako pojistka v boji proti praní špinavých peněz a financování zločinu. Druhou možností je nákup kryptoměn v automatech za hotovost. V tomto případě se zákazník nemusí nijak prokazovat, ale kryptoměnu nakoupí za velice nevýhodných podmínek. Můžeme tedy konstatovat, že při splnění určitých podmínek jsou kryptoměny do určité míry anonymní. To neplatí o „centralizovaných“ kryptoměnách jako je např. ripple (ověřování transakcí neprobíhá volně na P2P bázi jako u BTC, ale celý systém využívá služby několika prověřených validátorů). Ripple je využíván zejména ve finančním sektoru, který je značně regulován – myšlenka anonymity tedy nepřipadá v úvahu.

Jak získat kryptoměny?

Existují dva způspoby, jak získat kryptoměny. První z nich je nákup v kryptoměnové směnárně či burze, tím druhým je jejich těžbaTěžba je velice důležitým prvkem celého fungování kryptoměn a jejich blockchainů, ale co si pod tímto pojmem představit? Těžení jako takové je v podstatě potvrzení balíků transakcí (např. převod kryptoměny), které byly v daném blockchainu provedeny. Tento balík se nazývá block a obsahuje veškeré informace distribuované účetní knihy. Oveřování transakcí je výpočet složitého algoritmu a je tedy velice náročné na výpočetní výkon počítačů (a tedy i elektrickou energii), proto získávají těžaři za oveření blocku určitý počet coinů těžené kryptoměny. Proces těžby je důležitý pro celý systém fungování dané kryptoměny, protože ve většině případů jsou decentralizované a v síti neexistuje žádný centrální počítač, který by se o ověřování transakcí staral. Vše funguje na peer-to-peer bázi. Více o blockchainu v následující kapitole.

Blockchain: technologie stojící nejen za kryptoměnami

Před nástupem blockchainu jsme se v obchodním vztahu museli spoléhat na určitý typ subjektu, chovájící se jako mediátor (nejčastěji banka). Mediátor nám dává záruku, že obchodní transakce (nejčastěji převod peněz) s neznámým subjektem bude probíhat bez podvodného jednání. Banka ze své pozice garantuje převod peněz a to jak na úrovni fyzických osob (platební příkas, inkaso), tak na úrovni firem, kde navíc může být převod peněz podmíněn splněním dalších určitých podmínek (dokumentární akreditiv, bankovní garance). V obecné rovině se tedy jedná o zabezpečení celého obchodu. Technologie blockchainu je schopna všechny tyto funkce splnit také a mediátor (banka) již není nutný.

Blockchain je decentralizovaná, distribuovaná databáze (v souvislosti s kryptoměnami se používá výraz distribuovaná účetní kniha – ang. Distributed Ledger Technology). Základním kamenem této databáze je již zmíněný block (jakýsi balík transakcí v systému), který uchovává veškeré informace o provedených transakcích. Jedná se o chronologický řetězec těchto záznamů (proto název blockchain). Jakmile informace do blocku jednou vstoupí, už nemůže být zpětně změněna. Informace z každého blocku navazuje na informaci z blocku předchozího a pokud by se někdo pokusil o podvod či změnu dat, musel by změnit i veškeré předchozí záznamy, navíc ve všech místech (počítačích), které jsou do blockchainu zapojeny. Z toho plynou jeho největší výhody: bezpečnost dat a transparentnost celého blockchainu. Transparentnost spočívá v dostupnosti veškerých dat – informace o každé transakci jsou veřejně dostupné a jsou ověřovány všemi uživateli pomocí kryptografických algoritmů.

Využití blockchain technologie

Kromě analýzy big data, internetu věcí nebo biometriky, blockchain technologie je budoucností mnoha sektorů. Bankovnictví, pojišťovnictví, průmysl či retail, aplikace blockchainu je velice široká. Zejména finanční instituce vidí v této technologii budoucnost, protože přináší možnost instantních peněžních převodů nebo obchodování s finančními deriváty. Zejména obchodování s finančními deriváty bez blockchainu je spjato s ohromnou byrokracií, které by mohla za pomoci technologie úplně zmizet. Efektivita je jednou z hlavních výhod blockchainu – ať už se jedná o automatizaci procesů a redukci nákladů nebo rychlost provedení celé operace.

Finanční instituce

Banky po vstupu FinTech společností na trh mění své zavedené business modely a koketují s technologiemi. Zejména fenomén přeshraničních bankovních převodů byl donedávna spjatý s obrovskými bankovními poplatky. To se teď může globálně změnit, zejména z důvodu zainteresovanosti největších hráčů na trhu, kteří reagují na služby jako TransferWise nebo Revolut, nabízející převody s minimálními poplatky. Konkrétně banky investovaly do startupů jako R3 nebo Ripple a snaží se o vytvoření typizovaného a legitimního rozhraní, použitelného v takto regulavaném odvětví. Dalšími aplikacemi v bankovnictví mohou být např. forex, operace na kapitálových trzích nebo obchod s finančními deriváty. Z důvodu nízké chybovosti a vysoké bezpečnosti může blockchain nahradit i compliance oddělení bank nebo pomoci v boji s praním špinavých peněz.

V oblasti InsurTech (technologie v pojišťovnictví) je možné blockchain využíván skrze chytré kontrakty, které dokáží zabezpečit, že podmínky pojistné smlouvy budou dorženy a smlouva jako taková může být uzavřena na dálku. Jedním z příkladů může být tzv. on-demand pojištění, které si klient založí v rámci minut, kompletně digitálně. Ať už se jedná o pojištění cenností, schopnosti splácet pro startupy a malé firmy nebo segment specifického pojištění (např. letecké nehody), zmíněné služby již nabízí InsurTech firmy po celém světě. Další aplikací může být i kontrola vypořádávání pojistných událostí. Blockchain v tomto případě dokáže provést kontrolu a zjistí, jestli nebyla pojistná událost nahlášena dvakrát.

Ostatní odvětví

Aplikovatelnost blockchain technologie je možná ve všech dalších odvětvích. V současné době se týká zejména vytváření různých digitálních identit a datových úložišť (využitelnost v oblasti zdravotnictví, různých registrů veřejné správy nebo pro osobní účely). Velmi často se hovoří o propojení blockchain technologie s internetem věcí, jejichž synergie je využitelná v managementu dodavatelského řetězce (pomocí senzorů nám umožní sledovat stav skladových zásob, pohyb zboží na cestě nebo splnění určitých podmínek a vlastností pro dané zboží). Další možnou aplikací je hlasování (ať už vnitropodnikové či hlasování na úrovni vnitrostátních voleb), jehož bezpečnost blockchain technologie dokáže zabezpečit. Kdo ví, třeba budeme již brzy chodit k volebním urnám pouze digitálně.

Budoucnost kryptoměn s otázníkem, za to blockchain je jistá budoucnost

Můžeme jenom polemizovat, jestli budou české banky následovat svou zahraniční konkurenci již dnes a začnou se blockchain technologií více zabývat. Její aplikace má mnoho výhod a využití téměř ve všech oblastech. Co se týče kryptoměn v čele s bitcoinem, o jejich budoucím vývoji můžeme pouze spekulovat. Po dramatickém poklesu hodnoty BTC na konci roku 2017 kryptoměny pronáleduje ještě větší punc nejistoty. Očekávání mnoha investorů nebyla naplněna a odpůrci kryptoměn si přišli na své.

Jak můžeme vidět na grafu s nejznámějšími investičními bublinami níže, chování bitcoinu se až nebezpečně podobá případu s cibulkami tulipánů v 17. století (tulipánová horečka je označována za nejstarší investiční bublinu vůbec). V současné době bitcoin splňuje veškeré znaky investiční bubliny, ale nemůžeme vědět, jestli se jeho hodnota v budoucnu neustálí. Kryptoměny v současné podobě neplní funkci uchovatele hodnoty a jsou hlavně nástrojem spekulantů. Pokud by došlo ke změně, konzervativější instituce jako banky nebo pojišťovny by se mohly o tuto problematiku zajímat více.

Kryptoměny jako platidlo nejsou pro technologické firmy tak zajímavé, ale jejich blockchain je využitelný v mnoha oblastech. V příštích letech můžeme očekávat boom v oblati blockchainu, což povede k větší automatizaci a s ní spojeným nárůstem efektivity. Ať už je to veřejná správa nebo firemní sektor, tato technologie má budoucnost.

[1] Pro porovnání: při vysoké ceně BTC v prosinci 2017 se denní transakce pohybovaly okolo 3,5 miliardy USD

Najdete nás

Adresa
123 Hlavní ulice
110 00 Praha 1

Otevírací doba
Pondělí — pátek: 9:00–17:00
Sobota a neděle: 11:00–15:00

Hledat
O tomto webu

Skvělé místo, kde můžete představit sebe a svůj web.

O tomto webu

Skvělé místo, kde můžete představit sebe a svůj web.

Hledat